6 C 146/2020 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 15. 4. 2020 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o určení, že je dědičkou zůstavitele [jméno] [příjmení], a že závěť ze dne [datum] ve prospěch žalovaného [celé jméno žalovaného] je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelý [datum], učinil pro případ smrti dvě závěti. Závětí sepsanou dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ustanovil dědicem veškerého svého majetku žalobkyni. Allografní závětí ze dne [datum] ustanovil dědicem veškerého svého majetku žalovaného. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 1471/2018, bylo zastaveno pro nedostatek majetku a nepatrný majetek byl vydán žalovanému. Nebylo vydáno rozhodnutí, kdo je dědicem zemřelého [jméno] [příjmení] a tím jeho univerzálním právním nástupcem. U zdejšího soudu je pod sp. zn. 10 C 134/2013 veden spor mezi žalobcem [jméno] [příjmení] a žalovanou [jméno] [příjmení], [datum narození], o neplatnost kupní smlouvy a o určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], na adrese [adresa]. V případě, že by předmětná kupní smlouva byla shledána neplatnou, bude určeno, že [jméno] [příjmení], případně jeho dědic, je vlastníkem předmětné nemovitosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [jméno] [příjmení] byli rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2019, sp. zn. 46 T 2/2019, uznáni vinnými ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Notářská závěť, kterou byla žalobkyně ustanovena dědičkou veškerého majetku [jméno] [příjmení], je nezpochybnitelná, platnost alografní závěti, kterou byl ustanoven dědicem veškerého majetku [jméno] [příjmení] žalovaný, musí dokázat předkladatel. Jelikož obě závěti nemohou vedle sebe existovat, podala žalobkyně tuto žalobu, neboť má právní zájem na určení, že je dědičkou ze závěti, čímž bude odstraněna nejistota, kdo je s ohledem na existenci dvou závětí dědicem. Žalobkyně spatřuje neplatnost závěti ze dne [datum] v tom, že nebyla zůstavitelem učiněna svobodně a vážně a bylo využito submisivity a lehké manipulativnosti zůstavitelem [jméno] [příjmení] ze strany dědice (žalovaného), v závěti není provedena řádná identifikace svědků datem narození a bydlištěm a je v ní rozhodováno o majetku, který nebyl ke dni sepsání závěti majetkem zůstavitela [jméno] [příjmení]. V následném podání ze dne 10. 12. 2020 uvedla, že závěť ze dne [datum] považuje za neplatnou, jelikož nebyla učiněna svobodně a vážně, přičemž zde existují pochybnosti, že bylo ze strany žalovaného zneužito psychického stavu zůstavitele [jméno] [příjmení], jeho manipulativnosti a„ závislosti“ na medikaci, která mu měla být poskytována paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], svědkyní závěti ze dne [datum] a současně družkou žalovaného. Paní [příjmení] [jméno] [příjmení] je tzv. relativně nezpůsobilým svědkem závěti ze dne [datum], když je družkou žalovaného, tudíž jemu osobou blízkou, což způsobuje neplatnost této závěti. Nadto pak jsou svědci v závěti ze dne [datum] nedostatečně identifikováni. Podáním ze dne 12. 1. 2021 žalobkyně doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že pan [jméno] [příjmení] před svědky závěti neprohlásil, že závěť obsahuje jeho poslední vůli. 2. Žalovaný nárok uplatněný žalobkyní neuznal, popíral tvrzení žalobkyně, že by využil submisivity a lehké manipulativnosti zůstavitelem [jméno] [příjmení] a označil tato tvrzení za nepravdivá a ničím nepodložená. K formální nedokonalosti závěti zůstavitele [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kterou byl dědicem povolán žalovaný, uvedl, že je přesvědčen, že takový argument neobstojí, protože předmětná závěť splňuje nároky § 1532 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon (dále jen občanský zákon). 3. Soud zjistil tyto skutečnosti: 4. Z kopie opisu notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], který prohlásil, že je způsobilý samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, požádal notářku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o sepsání projevu jeho osobní vůle, který učinil určitě a srozumitelně, a který výslovně obsahoval jeho závěť, kterou pro případ své smrti pořídil o svém majetku tak, že dědičkou veškerého svého majetku ustanovil žalobkyni a uvedl, že tuto závěť učinil s rozvahou a vážně bez jakéhokoliv nátlaku, vlivu a donucení. Listina je opatřena vlastnoručním podpisem [jméno] [příjmení] a notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] spolu s otiskem kulatého úředního razítka notářky. 5. Z opisu kopie listiny označené jako Závěť s datem [datum] soud zjistil, že je zde uvedeno, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], po zralé úvaze pořídil závěť o svém majetku takto:„ Odkazuji veškerý svůj majetek a nemovitosti nacházející se v mém výlučném vlastnictví, jakož i nemovitost, o kterou se v současné době vede soudní spor, dům na adrese [adresa], [PSČ], vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]“ [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Listina obsahuje úředně ověřený vlastnoruční podpis [jméno] [příjmení] a vlastnoruční podpis svědků [jméno] [příjmení], RČ [číslo] a [jméno] [příjmení], RČ [číslo]. Listina je psána na počítači, údaje o svědcích závěti rukou. 6. Žalobkyně vypověděla, že zůstavitele [jméno] [příjmení] znala 10 let a jejich vztah byl přátelský. Pomáhala mu spolu s manželem. Věděla, že napsal závěť v její prospěch. Pan [anonymizováno] se jí chtěl odvděčit za to, jak se k němu chovala. Byl snadno ovlivnitelný, submisivní a stále se něčeho bál. Závěť ve prospěch žalobkyně byla sepsána dlouho po té, co byla nemovitost pana [příjmení] prodána a měla být obranou proti panu [příjmení] [jméno] druhé závěti pan [příjmení] žalobkyni neřekl. Se žalovaným se žalobkyně setkala pouze u notářky v rámci projednání dědictví po panu [příjmení] Pan [anonymizováno] neměl žádný majetek kromě domu, který prodal. Závěť ve prospěch žalovaného připadala žalobkyni podezřelá, protože když chtěl pan [příjmení] sepsat závěť v její prospěch, trval na jejím sepsání u notáře. Žalobkyni proto bylo divné, že by dva dny po té sepsal závěť ve prospěch žalovaného, která u notáře sepsána nebyla. Pokud by si pořízení o svém majetku pro případ smrti rozmyslel, jistě by novou závěť nechal opět sepsat u notáře. Pan [anonymizováno] se před žalobkyní o žalovaném a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zmiňoval s tím, že [anonymizováno] [příjmení] je lékařka a vozí mu léky. Druhého svědka závěti žalobkyně nezná. 7. Žalovaný vypověděl, že pana [příjmení] znal tři roky. Navštěvoval ho několikrát týdně, nosil mu pivo, které spolu pili, a vozil mu propanbutanové bomby k topení. Pan [anonymizováno] žalovanému řekl, že podvodem přišel o nemovitost a má strach, že mu ti lidé ublíží. Zhruba ½ nebo ¾ roku před podpisem sporné závěti řekl žalovanému, že by bylo dobré, aby se sepsala závěť, protože by pak pokračoval soudní spor, jelikož by někdo dědil. Žalovaný nevěděl, že pan [příjmení] sepsal závěť ve prospěch žalobkyně. Žalobkyni viděl až u notáře. Pan [anonymizováno] požádal o pomoc se sepsáním závěti kamaráda žalovaného, [jméno] [příjmení], se kterým se zná žalovaný deset až dvanáct let. Žalovaný nebyl u sepisu závěti, byl ale přítomen u podpisu závěti na poště, kde byl panu [příjmení] ověřován podpis. U podpisu závěti byli přítomni i oba svědci závěti. Podle žalovaného před tím, než pan [příjmení] závěť podepsal, ji svědek závěti [jméno] [příjmení] nahlas četl, nebo ji četl nahlas pan [příjmení]. Žalovaný neví, zdali když pan [jméno] [příjmení] podepisoval na poště závěť, na ní již byly podpisy svědků. Žalovaný chodil s [jméno] [příjmení] tři roky, asi před rokem se rozešli. Pan [příjmení] [jméno] [příjmení] znal, byli kamarádi z hospody. 8. Z výslechu a doplňujícího výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyni nikdy neviděla a žalovaný je její bývalý přítel. Bydlela s ním u jeho matky zhruba od roku 2017, definitivně se rozešli na konci roku 2019. [příjmení] [příjmení] poznala v hospodě u piva, vídala se s ním spolu se žalovaným, svědkyně panu [příjmení] radila ohledně jeho zdraví, protože měla čerstvě vystudovanou školu, ale žádné léky mu nedávala. [příjmení] [příjmení] nosili se žalovaným jídlo, čaj, apod. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a řekl svědkyni a žalovanému, že by rád napsal závěť, ve které by svědkyni a žalovanému odkázal svůj majetek, včetně domu. Spěchal na to a oni souhlasili. Ohledně domu svědkyni řekl, že ho podvedli a vede se soudní řízení. Závěť byla napsána ve prospěch žalovaného, protože svědkyně měla obavy ze soudu. V tu dobu se žalovaným žila a počítala s tím, že spolu nadále žít budou. Připadalo jí rozumné podepsat závěť jako svědkyně, když ji o to pan [příjmení] požádal. O závěti se bavili asi dva měsíce před jejím podpisem s tím, že musí být no