6 C 233/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 1. 3. 2021 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 21. 12. 2020 dopravním prostředkem: [anonymizováno] – linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále žalovaný cestoval dne 9. 12. 2020 dopravním prostředkem: [anonymizováno] – linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, § 37 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění a dále z vyhlášky Ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno]. Vznikla mu tak zákonná povinnost uhradit žalobkyni jízdné a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty), jejichž oprávněnost a výše vyplývá i z čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno]. Splatnost pohledávky nastala vždy v den provedení přepravní kontroly, kdy bylo u žalovaného uplatněno právo na zaplacení. Žalovaný dlužné částky žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. EPR 52948/2021-5 ze dne 22. 3. 2021, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 6. 5. 2021 zrušil a ve věci nařídil jednání na 14. 7. 2021, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 15. 6. 2021. Soud proto ve věci jednal a rozhodl a v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný cestoval dne 21. 12. 2020 [anonymizováno] – linkou [anonymizováno] a dne 9. 12. 2020 [anonymizováno] – linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem. Dlužné jízdné a přirážky k jízdnému v celkové výši žalované částky žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen OZ) ve spojení s ust. § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 1 citované vyhlášky. V souladu s ust. § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 189 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 1 489 Kč. 7. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.