7 C 272/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku z titulu náhrady škody za úhradu ceny za parkovné. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně je [anonymizována čtyři slova] [územní celek]. Na základě [anonymizována dvě slova] je žalobkyně oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Žalobkyně dne [datum] provedla na pokyn strážníka [anonymizováno] policie [anonymizováno] [obec], případně příslušníka Policie ČR, odtah motorového vozidla [registrační značka], kdy jeho provozovatelem byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a vyzvednuto dne [datum]. Odtah byl proveden podle § 27 zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná částka je tvořena částkou 50 Kč parkovného za každý den následující po 180. dni po odtahu vozidla. Žalovaná částka odpovídá období od [datum] do [datum], kdy o předchozím období od [datum] do [datum] bylo pravomocně rozhodnuto ve prospěch žalobkyně rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 12. 2016, č. j. 10 C 348/2016-37. Celková výše dlužné částky činí 75 750 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, do dnešního dne ničeho neuhradil. Žalobkyně kromě uvedené dlužné částky požaduje zákonné úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. na základě listinných důkazů, a to Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] spolu s dodejkou, Předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum], Zřizovací listiny žalobkyně ze dne [datum], Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne [datum] spolu s usnesením o jeho schválení [jméno] [územní celek] ze dne [datum], Protokolu o odtahu vozidla ze dne [datum] [číslo] karty vozidla č. [anonymizováno], Oznámení o odtahu vozidla a výzva k převzetí vozidla ze dne [datum] a dne [datum] spolu s dodejkami, Žádosti o informaci ze dne [datum] a odpovědí na ni ze dne [datum], bylo prokázáno, že žalovaný je vlastník a provozovatel vozidla, [registrační značka]. Dne [datum] došlo na pokyn strážníka [anonymizováno] policie [anonymizováno] [obec], případně policisty Policie ČR k odtahu vozidla [registrační značka]. Žalobkyně oznámila žalovanému odtah tohoto vozidla a jeho umístění na parkovišti žalobkyně a vyzvala ho k úhradě dlužné částky za mimo jiné parkovné. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne činí 50 Kč za den. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle § 2, § 27, § 45 odst. 1 a 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění, ve spojení s § 1723, § 1970 a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 147,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 030 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 750 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797,20 Kč.