10 C 147/2021-237 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 12. 2010 domáhal zaplacení částky ve výši 8 000 € s příslušenstvím a žalobu zdůvodnil tím, že právní předchůdci žalobce (postupitelé) cestovali dne [datum] letem č. [anonymizováno] [číslo] z Prahy do Marsa Alam, když letadlo bylo opožděno o více než 3 hodiny. Letem č. [anonymizováno] [číslo] dne [datum] cestovali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], nezl. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť zpoždění na příletu nepřesáhlo délku tří hodiny. K prvnímu otevření dveří letadla došlo v čase v [anonymizováno] UTC, přičemž plánovaný přílet byl v [anonymizováno] UTC. 3. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud žalobu zamítl z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu, když vzal za prokázané, že všichni cestující, kromě [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], u kterých absentovaly letenky, a proto nebylo prokázáno, že uvedeným letem letěly, se zúčastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z Prahy do Marsa Alam dne [datum]. Cestující postoupili pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně informovala žalovanou písemně o postoupení pohledávky každého ze shora uvedených cestujících a vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek u všech cestujících před zahájením řízení, výzvy ke kompenzaci byly žalované doručeny. Postupní smlouvy jsou podepisovány elektronicky, avšak bez kvalifikovaného elektronického podpisu. Ke zpoždění letu soud uzavřel, že je mezi účastníky nesporné, že plánovaný přílet letadla č. [anonymizováno] [číslo] z Prahy do Marsa Alam dne [datum] měl zpoždění 3 hodiny 21 minut, což bylo prokázáno i zprávou [právnická osoba] 7. Po právní stránce obvodní soud věc posoudil podle článku 5 odst. 1 písm. c) a článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení č. 261/2004, ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ve spojených věcech č. C -402/07 a C -432/07, Christopher Sturgeon a další v . Condor Flugdienst GmbH a Stephan Böck a Cornelia Lepuschnitz v . Air France SA, dle něhož má cestující zpožděného letu nárok na náhradu škody ve výši 400 € u všech letů ve Společenství delších než 1500 km a u všech ostatních letů o délce od 1500 km do 3500 km, jestliže dosáhne cílového místa určení 3 nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že poškození projevili vůli převést na žalobkyni svou pohledávku z předmětného letu elektronickou smlouvou, soud I. stupně žalobu zamítl. 4. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], shora uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, když právně závazně pro soud prvního stupně uzavřel, že postupní smlouva se v souladu s ustanovením Čl. 14 odst. 1 a Čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), řídí českým právem, neboť zde mají své obvyklé bydliště všichni dotčení cestující (coby postupitelé, tedy osoby poskytující v daném vztahu plnění charakteristické pro postupní smlouvu) s tím, že postupní smlouva podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. nevyžaduje písemnou formu (§ 559 o. z.) a za těchto okolností je v zásadě lhostejné, zda byl při uzavření předkládaných smluv použit zaručený či kvalifikovaný elektronický podpis anebo zda takový podpis použit nebyl, přičemž je třeba především zkoumat, zda (bez ohledu na formu) k předmětnému právnímu jednání mezi dotčenými cestujícími a žalobkyní po obsahové stránce skutečně došlo s tím, že soud prvního stupně provede žalobkyní navržené (přípustné) dokazování výslechy jednotlivých postupitelů (dotčených cestujících) a na tomto základě pak znovu posoudí, zda lze mít za zjištěné tvrzení o existenci právního jednání (bez ohledu na jeho formu) vedoucího k postoupení pohledávek jednotlivých cestujících na žalobkyni. 5. Následně se žalovaný dne 15.8.2022 vyjádřil tak, že předmětný let [anonymizováno] [číslo] byl zpožděn, a to konkrétně o 3 hodiny a 5 minut, jak vyplývá ze záznamu o letu [číslo], konkrétně z kolonky„ Arrival delays“. Let žalobců měl původně odlétat z Prahy v [anonymizováno] UTC (zkratka„ STD“ v záznamu o letu [číslo]) a časem plánovaného přistání v [anonymizováno] UTC (zkratka„ STA“ v záznamu o letu [číslo]). Ke skutečnému odletu letadla však došlo ve [anonymizováno] UTC (zkratka„ ETD“ v záznamu o letu [číslo]) a skutečnému příletu, kdy došlo k odblokování dveří na letišti v [příjmení] [příjmení] v čase [anonymizováno] (zkratka„ ATA“ v záznamu o letu [číslo]). Z výše uvedeného záznamu o letu [číslo] vyplývá zejména ta skutečnost, že na letu z Prahy do Marsa Alam došlo k regulacím ze strany řízení letového provozu v délce 9 minut, označeno IATA kódem 81 - ATC restriction en-route or capacity. To znamená, že předmětný let byl regulován slotem právě v délce 9 minut. Žalovaná je přesvědčena, že přidělení slotu ze strany řízení letového provozu v délce 9 minut je mimo účinnou kontrolu leteckého přepravce, kterou není schopen nikterak ovlivnit a jedná se tak o mimořádnou okolnost. 6. Mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí sporu, která vyplývá z ustanovení čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), a to s ohledem na bydliště (resp. sídlo, srov. čl. 63 cit. Nařízení) žalované v České republice. Rozhodným právem pro posouzení uplatněného nároku ze smlouvy o přepravě je dle čl. 5 odst. 2 věta první Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy („ Nařízení Řím I“), právo české, a přímo aplikovatelné Nařízení č. 261/2004. 7. V projednávané věci soud zjistil následující skutkový stav: 8. Z letenek a výslechu všech zletilých cestujících, kteří postoupili pohledávku žalobci bylo zjištěno, že všech 20 cestujících ([jméno] Bočková, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], nezl. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) cestovalo letem č. [anonymizováno] [číslo] dne [datum] z Prahy do Marsa Alam. 9. Z listin Záznam o letu PRG - RMF, č. letu [číslo], Záznam o letu RMF – PRG, č. letu [číslo] a IATA delay codes soud zjistil, že let [číslo] měl původně odlétat z Marsa Alam ve [anonymizováno] UTC (zkratka„ STD“ v záznamu o letu [číslo]) a časem plánovaného přistání v [anonymizováno] UTC (zkratka„ STA“ v záznamu o letu [číslo]), když ke skutečnému odletu letu [číslo] došlo v [anonymizováno] UTC (zkratka„ ETD“ v záznamu o letu [číslo]) a skutečnému příletu letu [číslo] do [obec] došlo v čase [anonymizováno] hodin [anonymizována dvě slova], tedy ze zpožděním 5 hodin 59 minut (odblokování dveří na letišti v [obec] zkratka„ ATA“ v záznamu o letu [číslo]), přičemž letadlo [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], které let operovalo, ještě před rotací na let [číslo] absolvovalo let na trase Praha – Marsa Alam [číslo] kdy na letu [číslo] z Prahy do Marsa Alam došlo k regulacím ze strany řízení letového provozu v délce 2 hodin a 35 minut, označeno IATA kódem 81 - ATC restriction en-route or capacity s tím, že následně po rotaci byl řízením letového provozu regulován rovněž předmětný let [číslo], a to v délce 1 hodina z důvodu nedostatku personálu řízení letového provozu. viz kód 82 - ATC restriction due to staff shortage or equipment failure en-route. 10. Z listin označených jako smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že jejich obsahem je postoupení pohledávek všech 20 cestujících kompenzaci za zpoždění předmětného na žalobce. 11. Z výpovědi svědků – cestujících soud zjistil, že tyto osoby uznaly své podpisy na listinách ad 15. výše a postoupily své pohledávky (včetně pohledávek jejich nezletilých rodinných příslušníků) na kompenzaci za zpoždění předmětného letu na žalobce. 12. Z oznámení o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného písemně o postoupení pohledávky a u každého postoupení uvedl jméno cestujícího, od kterého mu byla pohledávka postoupena. 13. Z výzvy k zaplacení před zahájením soudního řízení bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek u všech cestujících. Z doručenek bylo zjištěno, že výzvy ke kompenzaci byly doručeny žalovanému. 14. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečno