14 C 24/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 670 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 000 cm³ do 1 350 cm³, [registrační značka], je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Provozovatelem vozidla je žalovaná. Ta neměla od 1. 11. 2018 do 30. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 182 dní, čímž se žalovaná dostala do rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, který se podle § 24c odst. 2 citovaného zákona určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě výše citovaného zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb., Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 23. 11. 2020, žalovaná však neuhradila ničeho, nereagovala ani na písemné upomínky žalobkyně, ani na předžalobní výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř., která mu byla zaslána dne 26. 5. 2021. 2. Podáním došlým soudu dne 3. 1. 2022 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 350 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, neboť zjistila, že žalovaná byla vlastníkem vozidla pouze 172 dní. Proto soud výrokem I. rozsudku řízení co do co do částky 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 350 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, bez omluvy se nedostavila k prvnímu jednání, ačkoli jí bylo předvolání i žaloba řádně doručeny a lhůta pro přípravu zůstala zachována. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s projednáním a rozhodnutím bez její účasti. Soud proto postupoval podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku (ve výši po částečném zpětvzetí žaloby) do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 670 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť žalobkyně sice zavinila částečné zastavení řízení, v tomto směru však měla úspěch pouze nepatrný.