18 C 53/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním, došlým soudu dne 15. 4. 2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v souhrnné výši 13 714 Kč s příslušenstvím, a to se zdůvodněním, že je žalobkyně právnickou osobou, která je příjemcem příspěvků placených vlastníkem, popř. provozovatelem motorových vozidel, která jsou provozována bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“). Nárok na zaplacení příspěvků žalovaným odvozuje žalobkyně z ust. § 4 odst. 1 zák. Zákona. Při zjišťování údajů o motorových vozidlech, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného ust. § 15 odst. 1, 2 a 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že následující motorová vozidla: motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 350 cm3 do 500 cm3, [registrační značka] VIN [číslo], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 1“); motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] VIN [číslo], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 2“); motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka], VIN [číslo], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 3“); motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], VIN [číslo], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 4“); motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka] VIN [číslo], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 5“); a motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad do 1 000 cm3, [registrační značka] VIN [číslo], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 6“, souhrnně dále jen„ vozidla“), jsou evidována v registru silničních vozidel jako provozovaná. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 14. 12. 2019 do dne 25. 2. 2020 k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidla tak byla nepojištěna (každé z nich) 74 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidla pojistit. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek k jednotlivým vozidlům. Podle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň podle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že„ osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek“. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvků je podle ust. § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 28. 5. 2020, a to pro každé jednotlivé vozidlo Splatnost jednotlivých příspěvků nastala shodně dne 21. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tyto výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byly mu dne 29. 1. 2021 zaslány předžalobní upomínky s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání těchto upomínek. Žalovaný však ani poté nereagoval a ničeho žalobkyni nezaplatil. Žalovaná částka sestává ze samostatných nároků na příspěvek pro jednotlivá vozidla, tj. z nároku na příspěvek ve výši 1 554 Kč pro vozidlo 1 (zákonná denní sazba ve výši 21 Kč), dále z nároku na příspěvek ve výši 3 478 Kč pro vozidlo 2 (zákonná denní sazba ve výši 47 Kč), dále z nároku na příspěvek ve výši 592 Kč pro vozidlo 3 (zákonná denní sazba ve výši 8 Kč), dále z nároku na příspěvek ve výši 3 478 Kč pro vozidlo 4 (zákonná denní sazba ve výši 47 Kč), dále z nároku na příspěvek ve výši 592 Kč pro vozidlo 5 (zákonná denní sazba ve výši 8 Kč) a dále z nároku na příspěvek ve výši 2 220 Kč pro vozidlo 6 (zákonná denní sazba ve výši 30 Kč), přičemž jednotlivé příspěvky představují součin výše uvedených zákonných denních sazeb a počtu dní, kdy bylo každé vozidlo provozováno v rozporu se Zákonem, tj. shodně pro všechna vozidla 74 dní. Nárok žalobce zahrnuje rovněž poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky podle § 4 odst. 4 Zákona, a to podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., konkrétně částku ve výši 300 Kč pro každé jednotlivé vozidlo, v souhrnu tedy částku ve výši 1 800 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení dali na základě výzvy soudu svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že k vozidlu 1, 2, 3, 4, 5 a 6, tedy ke všem žalobcem zmíněným vozidlům, jejichž provozovatelem je žalovaný, nebylo ode dne 14. 12. 2019 do dne 25. 2. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Žalovaný tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidla a dluží žalobkyni částku výši 13 714 Kč, sestávající jednak z příspěvku do garančního fondu ve výši 1 554 Kč pro vozidlo č. 1, ve výši 3 478 Kč pro vozidlo č. 2, ve výši 592 pro vozidlo č. 3, ve výši 3 478 Kč pro vozidlo č. 4, ve výši 592 Kč pro vozidlo č. 5 a ve výši 2 220 pro vozidlo č. 6 (v souhrnu 11 914 Kč), dále pak z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč pro každé jednotlivé vozidlo (v souhrnu 1 800 Kč). Dlužné částky žalovaný neuhradil ani po předžalobních výzvách k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nároky žalobkyně jsou odůvodněny ust. § 1 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb., v platném znění, ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 714 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.