19 C 10/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 27.10.2021 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2 159,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku, avšak za žalované období (září 2019 až prosinec 2020) televizní poplatek řádně nehradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen při jednání soudu dne 4.3.2022. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl odběratelem elektřiny a nereagoval na výzvu žalobce k objasnění důvodu, ze kterého nehradí na dané adrese zákonem stanovené televizní poplatky. Žalobce jej proto zařadil do evidence plátců televizního poplatku, ale žalovaný v žalovaném období září 2019 až prosinec 2020 televizní poplatky v celkové výši 2 159,41 Kč (po 135 Kč měsíčně) řádně nehradil. Právní vztah mezi účastníky byl posouzen podle z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 4 citovaného zákona platí, že jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno] po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 citovaného zákona byl s účinností od 1.1.2008 poplatek zvýšen na 135 Kč měsíčně. Televizní poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 zákona). Nezaplatí-li poplatník poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 zákona). Příslušenství žalované pohledávky bylo přiznáno žalobci podle § 1970 o.z., výše úroku z prodlení odpovídá v kapitalizované výši občanskoprávním předpisům. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 2 159,41 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 290,98 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně sice měla ve věci plný úspěch, avšak soud prostředky vynaložené na zastupování advokátem nepovažuje za vynaložené účelně. Pokud totiž agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje - což plyne mj. z výroční zprávy o hospodaření - a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru [anonymizováno]; nadto lze - podle Ústavního soudu - vést úvahu i v tom směru, že měl-li televizní poplatek pokrývat drtivou většinu nákladů rozpočtu žalobkyně, pak je jistě žádoucí a správné, aby si [anonymizováno] činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama – viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn.: I ÚS 3344/12. Soud tak žalobkyni přiznal náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za dva úkony právní služby (sepis žaloby, písemné vyjádření ke stanovisku žalovaného) ve výši á 100 Kč (režijní paušál za formulářovou žalobu pro účastníka nezastoupeného advokátem), kdy uvedená částka je odvozena od výše paušální náhrady uvedené v advokátním tarifu (ust. § 151 odst. 3 o.s.ř.) a specifikovaná ve vyhlášce MS ČR č. 254/2015 Sb.