27 C 169/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se návrhem domáhal na žalovaném zaplacení částky 1034 Kč a nákladů tohoto řízení, s odůvodněním, že se žalovaný při revizi jízdenek dne [datum] na trati [anonymizována dvě slova], ve vlaku [číslo] jedoucímu ve směru [obec] u [obec], neprokázal platnou jízdenkou, při kontrole prováděné ze strany dopravce (původního věřitele), čímž porušil ustanovení bodu 13, Smluvních přepravních podmínek [právnická osoba], čímž mu vznikla povinnost uhradit jednak dopravné ve výši 34 Kč a dále přirážku v částce 1 000 Kč. Žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem dne [datum]. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s.ř., účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků řízení v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. Z listin založených ve spise má soud za prokázané, že se žalovaný při revizi jízdenek dne [datum] na trati [anonymizována dvě slova], ve vlaku [číslo] jedoucímu ve směru [obec] u [obec], neprokázal platnou jízdenkou. Soud má dále za prokázané, že v důsledku uvedené skutečnosti, vznikla žalovanému povinnost vyjma jízdného ve výši 34 Kč, uhradit přirážku ve výši 1 000 Kč. Dále má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku na žalobce smlouvou ze dne [datum]. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným soud posoudil dle ustanovení cestujícím je nutno posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravujících smlouvu o přepravě (§ 2550 a násl. o.z.). Podrobnosti tohoto právního vztahu pak upravuje dle § 761 věta druhá o.z. vyhláška ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. Podle § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 této vyhlášky je cestující povinen zaplatit cenu jízdného stanovenou tarifem, podle § 4 odst. 1 téže vyhlášky je cestující povinen mít u sebe platnou jízdenku po celou dobu plnění z přepravní smlouvy. Podle ust. § 544 odst. 1 o.z. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán tuto pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedenou částku neuhradil, soud mu tuto povinnost uložil. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s.ř. Jejich výše činí 1489 Kč.