27 C 339/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se domáhaly, každá zaplacení částky 400 EUR s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že se dne [datum] účastnily letu u společnosti žalovaného na let č. [označení letu] [číslo] z [obec] do [destinace] a do cílové destinace dorazili v důsledku zpoždění, s více než s 3 hodinovým zpožděním. V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozhodnutí STURGEON C – 402/07; NELSON, TUI C -581/10) každé z žalobkyŇ dle čl. 7 vznikl nárok na úhradu žalované částky ve výši 250 EUR. 2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že zpoždění letu nedosáhlo prahové hodnoty. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že se žalobkyně dne [datum] účastnili letu u společnosti žalovaného na let č. [označení letu] [číslo] z [obec] do [destinace]. Dále má soud za prokázané, že předmětný let byl zpožděn, když namísto plánovaného času příletu do [destinace] ve 7:40 hod. UTC, byl skutečný čas příletu 10:00 UTC, zpoždění tak činilo 2 hodiny a 20 minut. 4. Podle čl. 5 bodu 1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. 5. Podle rozhodnutí ESD, vydaného pod spisovou značkou C -402/07 a C -581/10, články 5, 6 a 7 nařízení č. 261/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. 6. Podle výkladových stanovisek Komise ES (Sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), publikovaných pod č. C/2016 /3502, bodu 3. 3. 2.„ Významné zpoždění“ Soudní dvůr rozhodl, že nejméně tříhodinové zpoždění při příletu zakládá stejná práva s ohledem na náhradu škody jako zrušení (podrobnosti viz oddíl 4.4.5 týkající se náhrady škody). Dle bodu 3.3.3 Měření zpoždění při příletu a pojem„ čas příletu“, Soudní dvůr dospěl k závěru, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. Komise se domnívá, že by provozující letecký dopravce měl evidovat čas příletu například na základě podepsaného prohlášení letové posádky nebo přepravního jednatele. Informace o čase příletu by měly být na žádost poskytnuty vnitrostátnímu subjektu odpovědnému za prosazování a cestujícím bezplatně, pokud se provozující letecký dopravce chce spoléhat na čas příletu jako na důkaz dodržení nařízení. 7. Vzhledem k tomu, že v řízení prokázáno výpisem z elektronického evidenčního datového systému AIMS, že k otevření dveří letadla došlo v čase 2 hodiny a 20 minut, po plánovaném času příletu, má soud za to, že nedošlo k naplnění hypotézy stanovené shora uvedenou právní větou, když zpoždění nedosáhlo času 3 hodin, soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Lze doplnit, že existence a charakteristika elektronického leteckého operačního systému, jakož i skutečnost, že tento operační systém je certifikován v mezinárodním měřítku Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO 9001: 2000), vyplývá z internetově dostupných údajů (www.aims.aero). Povinnost letecké společnosti tento systém používat a údaje v něm uchovávat vyplývá z Nařízení (ES) č. 216/2008. Soud uvedené záznamy dodané žalovaným považuje za dostatečně věrohodné, neboť je povinností žalovaného tyto záznamy uchovávat a archivovat u organizace Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu), jež byla vytvořena na základě Mezinárodní dohody, k níž Česká republika přistoupila ke dni 1. 1. 1996, jak vyplývá z nařízení Sdělení Ministerstva zahraničních věcí pod č. 159/1996 Sb. V řízení nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by měla dávat důvod k pochybnostem o věrohodnosti těchto záznamů; je povinností leteckých společností tyto údaje stanoveným způsobem zaznamenávat a uchovávat. 8. Výrok o zastavení řízení mezi žalobkyní ad c) a žalovaným je odůvodněn ustanovením § 103 o. s.ř., když nebyly splněny podmínky řízení ve vztahu této žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně ad c) je v době zahájení řízení (a vydání rozhodnutí) nezletilá. 9. Podle ustanovení § 15 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). 10. Podle ustanovení § 30 o. z. plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. 11. Podle ustanovení § 898 o. z. k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. 12. Procesní způsobilost se dle ustanovení § 20 odst. 1 o. s. ř. odvíjí od svéprávnosti. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl doložen souhlas opatrovnického soudu s podáním žaloby, který je dle závěrů závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu, vyjádřených v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2289/2011, (shodně Krajský soud v Plzni 18 Co 196/2015), který je nezbytnou podmínkou řízení ve smyslu ustanovení § 103 o. s. ř., kterou se dle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř., nepodařilo odstranit, soudu v tomto rozsahu, řízení zastavil. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a sestávají se z náhrady výdajů za úkony v řízení, nezastoupeného účastníka řízení, dle vyhl. č. 254/2015 Sb., (3 x 300 Kč). Celková výše činí 900 Kč.