27 C 470/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal s odůvodněním, že původní věřitel předmětné pohledávky, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřeli dne 5. 5. 2007 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal v předmětné smlouvě poskytnuté peněžní prostředky, uhradit zpět v pravidelných 53 týdenních splátkách po částce 256 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 5 568 Kč. Žalovaný své povinnosti neplnil a ke dni 10. 9. 2007 dlužil na jistině částku 7 695,75 Kč a na poplatku částku 5 356,25 Kč. Uvedenou pohledávku postoupil původní věřitel na žalobce smlouvou ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s.ř., účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků řízení v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Na základě listin založených ve spise soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 5. Žalovaný s původním věřitelem společností [právnická osoba], uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit zpět spolu s poplatkem ve výši 5 568 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 256 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že částku převzal. 6. Přípisy o oznámení postoupení pohledávky od původního věřitele a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 má soud za prokázané, že se žalobce stal věřitelem předmětné pohledávky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku uhradil. 7. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník podle něhož se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení požádán. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek nesplnil, soud mu tuto povinnost uložil. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl zcela úspěšný vznikl mu proto nárok na náhradu nákladů řízení. Jejich výše se skládá z odměny advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby učiněný do podání žaloby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., které soud použil, neboť se v dané věci jedná o podání stejného žalobce, s obdobným skutkovým i právním základem, jde typově o žalobu podávanou žalobcem opakovaně (postoupené pohledávky) a je soudu I. stupně z úřední činnosti známo, že obdobných žalob jsou žalobcem podávány řádově desítky ročně, dále z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z DPH. Celková výše tak činí 2 252 Kč.