33 C 12/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 8. 10. 2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako„ Zákon“), provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalobkyně se domáhá po žalovaném placení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla bez pojištění, když žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla. Žalobkyně na základě zákona vycházela z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna je považovat za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla, neměl od 5. 11. 2020 do 15. 1. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tak povinen podle § 1 odst. 2 Zákona. Po vlastním šetření vyloučila žalobkyně z uvedeného období celkem 48 dní, po které jí příspěvek nenáleží. Vozidlo tak bylo dle žalobkyně nepojištěno 24 dní a žalovaný tímto jednáním porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. 2. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě je výše denní sazby rovna částce 93 Kč, dle ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Zároveň je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna uhradit též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (ust. § 4 odst. 4 Zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s ust. § 4 odst. 6 Zákona výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 29. 5. 2021. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ve výši celkem 2 532 Kč ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 3. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne 25. 10. 2021, [číslo jednací], který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 9. 2. 2022 zrušil a ve věci nařídil jednání na den 23. 6. 2022. K tomuto jednání řádně a včas předvolal účastníky. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání k jednání dne 6. 6. 2022. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen při jednání soudu. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že k osobnímu automobilu, [registrační značka], [VIN kód], jehož provozovatelem byl žalovaný, nebylo do dne 15. 1. 2021 po dobu celkem 24 dní sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalovaný tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo a dluží žalobkyni žalovanou částku sestávající z příspěvku ve výši 2 232 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě k plnění. 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 1 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 532 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.