33 C 239/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako„ Zákon“), provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalobkyně se domáhá po žalovaném placení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla bez pojištění, když žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru do [číslo] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla. Žalobkyně na základě zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna je považovat za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla, neměl od 3. 10. 2019 do 27. 1. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tak povinen podle § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 117 dní a žalovaný tímto jednáním porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. 2. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě je výše denní sazby rovna částce 47 Kč, dle ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Zároveň je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna uhradit též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (ust. § 4 odst. 4 Zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s ust. § 4 odst. 6 Zákona výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 9. 2020. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ve výši celkem 5 799 Kč ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 999/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 5. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud vzal za prokázaný skutkový stav, tak jak je vylíčen v prvém odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, kdy soud má tento skutkový stav za prokázaný z předložených listin. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalovaný je povinen uhradit příspěvek vlastníka/provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a to dle § 4 Zákona, a dále zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by dlužnou částku uhradil, proto soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 799 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.