33 C 62/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky představující výši nezaplaceného příspěvku za provoz vozidla žalobce [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 24. 5. 2019 do 29. 7. 2019. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaný byl v období od 24. 5. 2019 do 29. 7. 2019 vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla [registrační značka] o objemu válců nad 2500 cm³ bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalobce žalovaného písemně vyzval k uhrazení zákonného příspěvku. 5. Právně soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalovaný tím, že provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti, porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a žalovaný je tak za nepojištěné období povinen zaplatit žalobkyni příspěvek dle § 4 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, včetně úroku z prodlení ve výši dle § 1802 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 5 141 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení advokáta podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám advokáta jakožto zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.