4 C 11/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 27.10.2021 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, přihlásil se do evidence poplatníků televizního poplatku vedeného [anonymizováno], avšak za žalované období (leden – prosinec 2020) televizní poplatek řádně nehradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen při jednání soudu dne 24.2.2022. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v žalovaném období leden - prosinec 2020 (12 měsíců) přihlášen v evidenci poplatníků televizních poplatků, vedené [anonymizováno], byl držitelem televizního přijímače a televizní poplatky za výše uvedené období, v celkové výši 1620 Kč (po 135 Kč měsíčně) řádně nehradil. Právní vztah mezi účastníky byl posouzen podle z.č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je poplatníkem fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem televizního přijímače. Podle § 6 citovaného zákona byl s účinností od 1.1.2008 poplatek zvýšen na 135 Kč měsíčně. Televizní poplatek, jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb.). Nezaplatí-li poplatník poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 z.č. 348/2005 Sb.). Příslušenství žalované pohledávky bylo přiznáno žalobkyni podle § 1970 o.z., výše úroku z prodlení odpovídá v kapitalizované výši občanskoprávním předpisům. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1620 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 190,49 Kč. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle ust. 14b a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 200 Kč za převzetí a přípravu právního zastoupení a 200 Kč za sepis žaloby, a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava právní služby, sepis žaloby). Odměnu a hotové výdaje advokáta soud povýšil o DPH 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč.