4 C 267/2022-50 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou Okresnímu soudu v Pardubicích dne 23. 2. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl dne 4. 9. 2019 žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být žalovaným splacen do 4. 11. 2019. K uzavření Smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření Smlouvy učiněná právní předchůdkyní žalobkyně byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného potvrzena žalovaným formou elektronické zprávy. Následně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni splatnosti, na úvěr však neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroku z prodlení. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu ze dne 3. 12. 2021. 2. Okresní soud v Pardubicích vyslovil usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. [číslo jednací], jeho místní nepříslušnost a postoupil věc soudu zdejšímu. Zmíněné usnesení nabylo právní moci dne 21. 9. 2022. 3. Zdejší soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr se splatností do 4. 11. 2019, přičemž celková výše úvěru činila 10 000 Kč. Žalovaný využil služeb právní předchůdkyně žalobkyně, avšak poskytnuté peněžní prostředky nezaplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021. 5. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a to ve spojení s ust. § 1879 a 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměnu a náhrady zástupce soud omezil, neboť mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení zástupce podává opakovaně obdobné návrhy na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.