7 C 27/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku. Žalobu odůvodnila tak, že dům [adresa] v ulici [ulice a číslo], k. ú. [část obce] je ve vlastnictví [anonymizováno] [obec], kdy žalovaní byli nájemci bytu [číslo] ve 3. podlaží tohoto domu na základě nájemní smlouvy o nájmu bytu č. [rok] [číslo], [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum]. Tento dům je svěřen žalobkyni. Žalovaní neuhradili žalobkyni nájemné a zálohy na služby za měsíce červenec až prosinec [rok] v celkové výši 76 569 Kč. Žalobkyně žalované upomínala k uhrazení dlužné částky. Žalovaní ničeho neuhradili. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., účastníky řízení vyzval, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci se v dané lhůtě nevyjádřili, nastala tak fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. na základě listinných důkazů, a to Nájemní smlouvy ze dne [datum], Evidenčního listu ze dne [datum], Výpisu z konta nájemce [číslo] Výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum], Výzvy [číslo] k zaplacení dluhu ze dne [datum] a Předžalobní upomínky ze dne [datum], bylo prokázáno tvrzení žalobkyně. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), zejména § 2217 o. z., a § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 789 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 829 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 569 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.