33 C 103/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou, došlou soudu dne 18. 7. 2022, domáhali po žalované zaplacení částky v souhrnné výši 500 EUR s příslušenství. Tento návrh odůvodnili tím, že se jako cestující měli dne 27. 7. 2019 účastnit letu č. [anonymizováno] z Amsterodamu do Prahy, jehož operujícím leteckým dopravcem měla být žalovaná. Zmíněný let byl však zrušen, přičemž vzdálenost destinací na zmíněném letu činí 707 km. Proto z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), podle kterého přísluší každému z žalobců náhrada škody ve výši 250 EUR. Žalobci uplatňovali jejich nároky vůči žalované opakovaně, žalovaná však neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 5. 1. 2023, v němž uvedla, že nárok žalobců zcela neuznává, a to ani z části. Žalovaná vznesla námitku promlčení pohledávek žalobců ve smyslu ust. § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť žalobci uplatnili jejich nároky opožděně. Žalovaná upozornila, že Nařízení otázku promlčení pohledávky neupravuje a ve smyslu závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 286/20, je tak nutno aplikovat právo tuzemské. Promlčecí lhůta měla započít dnem následujícím po dni letu, tj. po 27. 7. 2019, a uplynout 28. 1. 2020. Žalobci pak nijak neprokázali doručení předžalobní výzvy ze dne 19. 3. 2020 žalované. S ohledem na promlčení pohledávek žalobců žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 3. Na vyjádření žalované reagovali žalobci replikou ze dne 2. 5. 2023, v níž uvedli, že námitka promlčení, uplatněná žalovanou, není důvodná. Žalobci se dne 8. 8. 2019 obrátili na [právnická osoba] [právnická osoba], která dne 19. 8. 2019 vyzvala k plnění [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž této společnosti byla dne 3. 12. 2019 zaslána rovněž předžalobní výzva. Společnost [anonymizována tři slova] přitom byla žalobci i jejich zástupkyní kontaktována s ohledem na skutečnost, že na faktuře vystavené k letenkám, které žalobci zakoupili u společnosti [anonymizována dvě slova], byl uveden kód [anonymizováno], která přináleží právě ke [právnická osoba] [anonymizováno], tedy sesterské společnosti žalované. Tato společnost má přitom s žalovanou i společné reklamační oddělení na webových stránkách. Žalobci proto pokládají označení žalované za nedostatečné, pročež nemohli být srozuměni s identifikačními údaji žalované, a proto nebyli ani seznámeni s osobou povinnou k úhradě škody ve smyslu ust. § 620 o. z. Dle žalobců je proto nutno za počátek promlčecí lhůty považovat nejdříve datum předání případu zástupci žalobců, tj. 28. 2. 2020, případně až den vyjádření žalované. Po tomto datu zástupce žalobců upozornil na skutečnost, že pasivně legitimovanou může být teoreticky právě žalovaná, a proto zaslal žalované předžalobní výzvu dne 19. 3. 2020. Žalobci závěrem pokládají námitku promlčení za uplatněnou v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na tyto skutečnosti žalobci nadále setrvali na podané žalobě. 4. Mezi účastníky řízení je ve smyslu ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nesporné, že žalobci měli zakoupené letenky k letu operovaného žalovanou na den 27. 7. 2019 na trase Amsterdam - Praha s tím, že uvedený let byl zrušen. Vzdálenost na trase Praha - Amsterdam pak činí 710 km. Mezi Stranami je rovněž nesporné, že žalovaná operuje lety s označením„ [anonymizováno]“. Mezi stranami je konečně nesporné, že zkratka operujícího dopravce ve znění„ [anonymizováno]“ je používána pro [právnická osoba] [anonymizováno]. 5. Z Letenek – Boarding Pass znějících na jména žalobců soud zjistil, že na těchto je uvedeno číslo letu ve znění [anonymizováno]. 6. Z Faktury [číslo] vystavené společností [anonymizována dvě slova] a z Rozpisu vyhledaných letů vystaveného společností [anonymizováno] s. r. o. soud zjistil, že tato společnost coby zprostředkovatel letenek uvedla na faktuře kód dopravce„ [anonymizováno]“ a v rozpisu letů uvádí jako dopravce společnost„ [anonymizováno]“. 7. Z Dopisu nazvaného„ Uplatnění nároku ze dne 14. 8. 2019 a 28. 11. 2019“ včetně dvou podacích lístků České pošty soud zjistil, že žalobci spolu s dalšími klienty prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba] uplatnili jejich pohledávky u [právnická osoba], adresa [adresa]. 8. Z Výpisu internetového portálu [anonymizováno] pro hesla„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizována dvě slova]“ soud zjistil, že při zadání hesla„ [anonymizováno]“ lze získat informace o společnosti sídlící ve [příjmení] [jméno] na Letišti [anonymizováno]. Při zadání hesla„ [anonymizována dvě slova]“ lze získat informace o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 9. Z Přepravních podmínek žalované dostupných na webové adrese [webová adresa] soud zjistil, že v čl. 2 těchto podmínek informuje žalovaná o tom, že pokud začíná číslo letu předponou [anonymizováno], je daný let zpravidla provozován společností [název žalované], se sídlem na adrese [adresa], Rakousko. 10. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, především pak o pravosti přepravních podmínek, když rovněž při jednání soudu dne 11. 5. 2023 byly tyto předloženy na veřejně dostupných stránkách, jejichž prostřednictvím rovněž žalovaná poskytuje její služby. Z dalších před soudem provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení. 11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobci měli zakoupené letenky k letu č. [anonymizováno] operovaného žalovanou na den 27. 7. 2019 na trase Amsterdam – Praha Tyto letenky zakoupili za pomoci zprostředkovatele, společnosti [anonymizována dvě slova], která na faktuře k daným letenkám uvedla kód dopravce„ [anonymizováno]“ a v rozpisu letů uvedla jako dopravce společnost„ [anonymizováno]“. Dle přepravních podmínek dostupných na webové adrese [webová adresa] je provozovatelem letů s předponou„ [anonymizováno]“ žalovaná. Uvedený let byl zrušen. Žalobci spolu s dalšími klienty prostřednictvím jejich zástupce, [právnická osoba] [právnická osoba], dne 14. 8. 2019 vyzvali [právnická osoba] [anonymizováno] k plnění dluhu v podobě náhrady škody, přičemž této společnosti byla dne 3. 12. 2019 zaslána rovněž předžalobní výzva, to vždy na adresu jejího sídla – [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. U žalované uplatnili žalobci jejich nároky dne 19. 3. 2020. 12. Vzhledem k uplatněné námitce promlčení pohledávek žalobců se soud v prvé řadě zabýval právě otázkou promlčení. 13. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 14. Na oblast tohoto sporu tak dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné nařízení č. 261/2004. 15. Podle závěrů rozsudku SDEU ze dne 22. 11. 2012 ve věci C -139/11, Joan Cuadrench Moré proti KLM, bod 33:„ S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět, že nařízení č. 261/2004 musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle článků 5 a 7 tohoto nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se na podání žaloby.“ 16. Podle § 2553 o. z., jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas (odst. 1). Při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády (odst. 2). Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas (odst. 3). 17. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 18. Ze závěrů rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2019 č. j. 18 Co 265/2019-62, bod 10., 11. vyplývá:„ Pojem přepravní řád uvedený v § 2553 odst. 3 o. z. zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu § 2578 o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který v rámci letecké přepravy zavádí mimo jiné i nárok na paušalizovanou náhradu škody ve smyslu článku 7 Nařízení. K odvolacím námitkám žalobkyně