7 C 12/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 2+kk s příslušenstvím, který se nachází v 1. patře domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ulice [anonymizována tři slova] (dále jen„ byt“) a vyklizený jej předat žalobkyni. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem domu, v němž se byt nachází. Žalovaný byt užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou do dne [datum], prodloužené do [datum]. Žalovaný však opakovaně neuhradil nájemné a úhradu za služby, proto jej dopisem ze dne [datum] upozornila na termín ukončení nájemního vztahu a na následky nepředání bytu v řádném termínu. Žalovaný však nereagoval a byt nevyklidil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a listinných důkazů zjistil následující skutečnosti: 4. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, v níž se byt nachází (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum]). Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, týkající se bytu. Smlouva byla sjednána na dobu určitou a byla prodlužena, a to do [datum]. Žalovaný se zavázal za užívání bytu platit nájemné a úhrady za služby. Ve smlouvě bylo ujednáno, že při skončení nájmu je žalovaný povinen odevzdat byt s příslušenstvím ve stavu, v jakém jej převzal (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] a z dodatku [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný opakovaně neplatil řádně nájemné, proto žalobkyně rozhodla o neprodloužení smlouvy na další období, informovala jej o skončení nájmu ke dni [datum] a vyzvala ho k vyklizení bytu k témuž dni (zjištěno z přípisu žalobkyně ze dne [datum]). 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Žalobkyně žalovanému poskytla k užívání byt, za nějž žalovaný nehradil řádně a včas nájemné, proto se žalobkyně rozhodla neprodloužit mu smlouvu, na jejímž základě žalovaný byt užíval, a vyzvala jej k vyklizení a předání bytu. Žalovaný však dosud byt nevyklidil a nepředal. 7. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému byt k užívání a žalovaný se zavázal platit za něj nájemné a jiné sjednané platby. Vzhledem k tomu, že nájem skončil uplynutím doby, na níž byl sjednán, měl žalovaný povinnost odevzdat byt žalobkyni v souladu s § 2292 a násl. o. z. To však žalovaný neučinil. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč za DPH.