7 C 131/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne [datum] na něj byla převedena veškerá práva k nebytovému prostoru v domě [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], a to předchozím nájemcem MUDr. [jméno] [příjmení], jehož nájem byl založen nájemní smlouvou mezi ním a žalovanou ze dne [datum]. Součástí převodu byly rovněž veškeré pohledávky původního nájemce za žalovanou. Mezi žalobkyní a žalovanou byl uzavřen dodatek [číslo] k nájemní smlouvě. Nájem byl ukončen ke dni [datum]. Současně se skončením nájmu měla žalovaná vyúčtovat a vrátit složenou jistotu, úročenou sazbou 0,46 % žalobkyni, jistotu ve výši 16 029 Kč zaplatil původní nájemce dne [datum]. To však žalovaná dosud neučinila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že jistotu ve výši 16 029 Kč složená původním nájemcem byla v průběhu let [rok] až [rok] zkonzumována, a to na nedoplatky za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 6 349 Kč a za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] ve výši 10 381 Kč, tj. dohromady 16 730 Kč. Dodala, že nemá k dispozici doklad, kdy se tak stalo, avšak bylo to v období po [anonymizováno] [rok]. Zkonzumování jistoty složené původním nájemcem dokládala také tím, že v dodatku [číslo] k nájemní smlouvě, který uzavřela s žalobkyní, je výslovně uvedena pouze nová jistota 10 200 Kč, která byla složena žalobkyní. Dále upozornila, že jediným společníkem a jednatelem žalobkyně je původní nájemce. Ten by jistě novou jistinu neskládal, pokud by byl přesvědčen, že na nájem už jistina složená je, navíc ve výši 16 029 Kč, tedy vyšší než potřebná. Navíc při převodu práv z nájmu z původního nájemce na žalobkyni nebyla výslovně zmíněná složená jistota. Závěrem uvedla, že jistota by měla být žalobkyni případně vrácena až po vyúčtování záloh za služby za kalendářní rok [rok], tj. po [datum]. Žaloba tak podle ní byla podána předčasně. 3. Žalobkyně k vyjádření žalované uvedla, že původní nájemce neměl vůči žalované v letech 1996 či 1997 žádné nedoplatky, a odmítla, že by předmětná jistota byla zkonzumována. Dodala, že pokud by takové nedoplatky existovaly, žalovaná by jej pravděpodobně vyzvala k jejich dorovnání. Předložila také vyúčtování služeb za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], v němž je evidován přeplatek ve výši 7 746 Kč. Popsala, jak původní nájemce řešil nedoplatek za roky [rok] a [rok], který činil 1 247 Kč, tak, že jej dne [datum] zaplatil. Uzavřel, že z přehledu nedoplatků a přeplatků nelze vyvodit, že by bylo počítáno s použitím jistoty. Navíc má k dispozici potvrzení z roku [rok], dle nějž původní nájemce neměl žádný dluh na nájmu, tedy ani na doplnění jistoty. Dále uvedla, že pokud původní správce nepředal žalované složenou jistotu či její část, nelze to klást za vinu žalobkyni. Konstatovala také, že při uzavírání dodatku [číslo] žalovaná nepřipustila žádnou změnu návrhu jeho textu, proto žalobkyně musela zaplatit novou jistotu. K předčasnosti žaloby závěrem uvedla, že vyúčtování za rok [rok] měla obdržet do [datum], což se však nestalo. 4. Soud z provedeného dokazování zjistil tyto pro rozhodnutí relevantní informace o skutkovém stavu věci: 5. Mezi stranami je nesporné, že původní nájemce dne [datum] uhradil jistotu ve výši 16 029 Kč, dne [datum] složila novou jistotu žalobkyně a že nájemní vztah skončil ke dni [datum]. Z podání stran je dále nesporné, že jistota ve výši 16 029 Kč nebyla žalobkyni po ukončení nájmu vyplacena, a že na základě smlouvy mezi původním nájemcem a žalobkyní přešly práva a povinnosti původního nájemce na žalobkyni, konkrétně je ve smlouvě uvedeno, že původní nájemce na žalobkyni postupuje veškerá svá práva a pohledávky z nájemní smlouvy (zjištěno ze smlouvy o převodu nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne [datum]). V dodatku [číslo] k nájemní smlouvě je uvedeno, že žalobkyně má na účtu žalované složenu částku 10 020 Kč, která bude úročena nejnižší (v pásmu i v roce) vyhlášenou pevnou úrokovou sazbou dle oznámení [právnická osoba] (zjištěno z čl. VI. dodatku [číslo] ze dne [datum]). Za období trvání nájmu v roce [rok] vznikl původnímu nájemci přeplatek ve výši 7 746 Kč (zjištěno z vyúčtování služeb ze dne [datum]), za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [částka] (zjištěno z Evidence předpisu a plateb ze dne [datum] a z rukou psané poznámky na něm, spolu s razítkem správce nemovitosti). Tento dluh původní nájemce uhradil (zjištěno z výpisu z účtu vydaného [právnická osoba] ze dne [datum]). K [datum] bylo potvrzeno, že původní nájemce neměl v souvislosti s nájmem (zjištěno z potvrzení správce nemovitosti ze dne [datum]). Ač žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání kauce, žalovaná ničeho nezaplatila (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] a informace o jejím dodání do datové schránky žalované). 6. Soud ohledně skutkového stavu věci dospěl k následujícímu závěru – původní nájemce zaplatil žalované jistotu, která mu měla být vrácena po skončení nájmu. Toto právo následně přešlo na žalobkyni. Po skončení nájmu však žalovaná žalobkyni jistotu nevrátila. 7. Po právní stránce soud posoudil věc podle následujících ustanovení: 8. Podle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 9. Podle § 2307 odst. 1 o. z. nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu. 10. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 téhož ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. 11. V řízení bylo prokázáno, ostatně to strany ani nesporovaly, že mezi žalovanou a původním nájemcem a následně žalobkyní existoval nájemní vztah. Na základě ujednání nájemní smlouvy původní nájemce uhradil jistotu ve výši 16 029 Kč, kterou měla žalovaná při skončení nájmu povinnost vrátit, to však neučinila. Provedenými důkazy přitom bylo prokázáno, že jistota nebyla zkonzumována na nedoplatcích za roky 1996 a 1997 původního nájemce, jak tvrdila žalovaná. Z důkazů totiž vyplývalo, že původní nájemce neměl vůči žalované za toto období žádné nesplacené dluhy, resp. že jistota nebyla na takové dluhy použita. Na základě smlouvy uzavřené dle § 2307 odst. 1 o. z. přešel nárok na vrácení jistoty složené původním nájemcem na žalobkyni. Jelikož žalovaná žalobkyni na předmětné jistotě ničeho neuhradila, postupovala v rozporu s § 2254 odst. 1 o. z. a ocitla se v prodlení s plněním dle § 1968 o. z. Soud tedy žalobu shledal jako důvodnou a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Na základě ujednání stran v dodatku [číslo] žalobkyni přiznal také příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 0,46 % ročně z dlužné částky. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 867,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 029 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 320 Kč ve výši 1 747,20 Kč za DPH.