7 C 134/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu nacházejícího se v 1. patře budovy [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ulice [anonymizována tři slova], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec] (dále jen„ byt“), je neoprávněná. Žalobu odůvodnili tím, že s žalovanými, jakožto pronajímateli, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, na jejímž základě byt užívali. Dne [datum] byla žalobci a) doručena výpověď z nájmu bytu s odůvodněním, že jej žalovaní potřebují pro otce žalované 4, pana [jméno] [příjmení] (dále jen„ J. E.“). Žalobci namítali, že výpovědní důvod není naplněn, neboť J. E. má svůj byt v [anonymizováno], v nemovitosti, k níž je v jeho prospěch zřízena služebnost požívacího práva, proto jeho bytová potřeba není dána. Nadto upozornili na skutečnost, že je třeba zkoumat, jak naléhavě potřebuje osoba tvrdící bytovou přímo konkrétně daný byt. K tomu uvedli, že v nemovitosti, v níž se byt nachází, je také mezonetový ateliér ve 2. a 3. patře, který je kvalitativně srovnatelný s bytem a který byl volný v době doručení výpovědi z nájmu. Upozornili také na to, že žalovaní v dané nemovitosti pronajímají další byt, a to na dobu určitou, mohli by tedy počkat, až se tento uvolní. Dodali, že vzhledem ke zdravotnímu stavu J. E. lze předpokládat, že by mu nebylo příjemné bydlet ve druhém nadzemním podlaží v domě bez výtahu. Naopak zdůraznili svůj oprávněný zájem v bytě setrvat, neboť v něm žijí přes 10 let. Uzavřeli, že výpověď z nájmu je účelová, neboť skutečným cílem žalovaných bylo najít jiného nájemce, ochotného platit vyšší nájemné. To dovozovali také ze skutečnosti, že se žalovaní na žalobci a) nejprve bezúspěšně domáhali zvýšení ujednaného nájemného, až poté zaslali výpověď z nájmu. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili, že skutečně potřebují byt pro J. E. s tím, že jmenovaný již nemůže trávit zimu v jejich bytě v [obec], způsobuje to všem značné obtíže. Žádali proto zamítnutí žaloby. 3. Na ústním jednání konaném dne [datum] žalobci doplnili, že v domě, v němž se byt nachází, není výtah. Žalobce a) k dalším možnostem bydlení rodiny uvedl, že vlastní byt, v němž se však kvůli jeho stavu nedá momentálně bydlet, a dále třetinu domu, který se rozděluje na bytové jednotky, které žádají rekonstrukci. Nemá tedy momentálně možnost přestěhování, což plánuje do budoucna. 4. Žalovaná 4. uvedla, že její otec, J. E., má v nemovitosti v [anonymizováno] k dispozici jednu místnost, navíc tam bydlí jeho bývalá manželka, stále se hádají. Užívání nemovitosti je nadto ekonomicky náročné vzhledem k zdražení energií. Otec má v [obec] lékaře, ke kterým jezdí a zdržuje se pak u ní. Operaci kyčlí sice podstoupil, ale je mobilní. Je však společenský, rád navštěvuje divadla a další kulturní události a žalovaní se snaží, aby co nejdéle zůstal s nimi a jejich dětmi, které jsou pro něj též přínosem. K ostatním nemovitostem v dotčeném domě uvedla, že jeden byt je pronajatý na dobu určitou do [anonymizováno] [rok], poté bude nájem prodloužen, a žalobcem a) zmiňovaný ateliér do [anonymizováno] [rok], v ateliéru bydlet vzhledem k příkrým schodům nemůže. 5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci relevantní skutečnosti: 6. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci užívají na základě nájemní smlouvy z [datum] uzavřené na dobu neurčitou byt, který sestává z jídelny, čtyř pokojů, předsíně, zimní zahrady, kuchyňského koutu, spíže, koupelny, WC a dvou balkonů (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne [datum]). Žalovaní v minulosti navrhovali zvýšení nájemného, s nímž však žalobci nesouhlasili (zjištěno z výzvy a návrhu na zvýšení nájemného ze dne [datum] a z odpovědi na výzvu ze dne [datum]). Mezi stranami je nesporné, že žalobci a) byla dne [datum] doručena výpověď z nájmu bytu, žalobkyni b) doručena nebyla. Ve výpovědi žalovaní uvádějí jako důvod skutečnost, že potřebují byt pro J. E. (zjištěno z výpovědi z nájmu ze dne [datum]). Mezi účastníky je nesporné, že J. E. je otec žalované 4. a bydlí v nemovitosti v obci [obec], kde má také zřízenu služebnost požívacího práva. Dříve své vlastnické právo předl darovací smlouvou na žalovanou 4/ a její 2 sestry, všechny bydlí jinde. Žalobce a) podal proti výpovědi námitky, v nichž výpověď odmítl (zjištěno z námitek proti výpovědi nájmu ze dne [datum]). Žalovaná 4. v [anonymizováno] [rok] informovala žalobce a) o skutečnosti, že žalovaní aktuálně nepotřebují byt pro svou osobní potřebu, avšak chtějí řešit délku nájmu a uzavřít novou nájemní smlouvu. Žalobce a) s uzavřením nové smlouvy nesouhlasil (zjištěno z e-mailové korespondence mezi žalobcem a) a žalovanou 4. ze dnů [datum], [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.). Účastníci měli mezi sebou uzavřenou smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou, na jejímž základě žalobci byt užívali. 8. Podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem bytu na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Podle odst. 3 téhož ustanovení vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. 9. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Podle odst. 2 téhož ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 10. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 11. Soud nejprve zhodnotil, že žaloba byla podána včas, v souladu s § 2290 o. z., a že výpověď z nájmu bytu má všechny zákonné náležitosti (důvod výpovědi, poučení o možnosti přezkumu výpovědi soudem). Soud se nadále zabýval pouze oprávněností výpovědi z nájmu. 12. U výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) je třeba, aby příbuzní pronajímatele skutečně pociťovali bytovou potřebu, nedisponovali takovým právním titulem, který by jim umožňoval bydlení trvalé povahy (např. vlastnictví, nájem, výpůjčka, služebnost bytu apod.). 13. Po zhodnocení skutkových okolností tvrzených žalovanými soud neshledal, že by dostatečně odůvodňovaly bytovou potřebu J. E. Je nesporné, že jmenovaný má zajištěno trvalé bydlení v nemovitosti v [anonymizováno], kterou vlastní jeho dcery, které tam nebydlí. Pokud se týká argumentace ekonomickou náročností užívání nemovitosti v [anonymizováno], soud nepřehlédl, že byt, do něhož by se J. E. měl v případě oprávněnosti výpovědi nastěhovat, je oproti části nemovitosti užívané J. E. v [anonymizováno] znatelně větší, tudíž i k jeho vytopení by bylo třeba spotřebovat větší množství energie. Nadto se byt nachází v [obec], kde jsou náklady na žití vyšší, než v jiných částech České republiky Ani kulturní vyžití, blízkost rodiny a lékařů dle soudu nezakládá jeho bytovou potřebu., neboť při hodnocení bytové potřeby dle § 2288 odst. 2 písm. b) je třeba brát v potaz, zda má příbuzný pronajímatele kde bydlet, nikoli zda mu místo bydliště poskytuje uspokojující vyžití a zázemí. Rovněž soud poukazuje na skutečnost, že z hlediska využití předmětného bytu tento z hlediska velikosti neodpovídá potřebě bydlení jedné osoby, přičemž v nemovitosti se nachází jiné byty,které pro potřebu zajištění bydlení otce žalované 4/ co do velikosti byly vhodnější. / viz. např. rozsudek NS ČR 26 Cdo 3534/2008 14. Po zhodnocení skutkových okolností a zákonných předpokladů vztahujících se k předmětné výpovědi dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze 2 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby, účast na jednání).