8 C 351/2023 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení celkem částky 25 825 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla 31. 5. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 100 Kč (jistina), které byly zaslány žalovanému na účet [bankovní účet] dne 31. 5. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 3 468 Kč. Poplatek a jistina byly splatné 30. 6. 2022. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas a na svůj dluh dosud neuhradil žádnou částku. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta tak, že klient je povinen žalobci v rámci žádosti poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena, smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobce PIN považuje za prostý elektronický podpis. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit úroky z prodlení v zákonné výši a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (za písemné výzvy v celkové výši 2 500 Kč dle článku 2.3 smlouvy). Celková výše dluhu činí 21 068 Kč (jistina + poplatek ve výši celkem 18 568 Kč) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu podle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 5. 2022 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 15 100 Kč od 1. 7. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 12. 5. 2023, celkem se jedná o částku 4 757 Kč. 2. Žalovaný ve věci nevyjádřil. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Žalobce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne 31. 5. 2022 částku 10 700 Kč, dne 16. 6. 2022 částku 2 000 Kč, dne 17. 6. 2022 částku 1 400 Kč a 20. 6. 2022 částku 1 000 Kč, celkem se jedná o částku 15 100 Kč (výpisy z účtu žalobce). 5. Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu, která byla dána k poštovní přepravě 3. 4. 2023 (předžalobní výzva, doklad o odeslání). 6. Na základě provedeného dokazování soud naopak nemá za prokázané, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalované ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce. Nelze proto dojít k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle o obsahu, jenž by odpovídal obsahu žalobcem tvrzené a předkládané smlouvy. 7. Nárok žalobce proto soud posoudil dle zásad bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.) ohledně částky 15 100 Kč, která byla skutečně na účet žalovaného zaslána. Žalobci vzniknul nárok na vydání této částky, o kterou se žalovaný obohatil a na zákonný úrok z prodlení. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se žalovaný dostal po uplynutí lhůty k plnění, která mu byla poskytnuta v předžalobní výzvě. Odeslání dřívější výzvy k plnění ze strany žalobce prokázáno nebylo. Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu dne 3. 4. 2023. Podle § 573 o. z. se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy 6. 4. 2023. Žalovaný se tak do s vrácením bezdůvodného obohacení dostal od 12. 4. 2023. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše je určena nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch žalobce v řízení byl pouze částečný. Z celkem požadované částky 25 825 Kč měl úspěch v 58 % předmětu řízení, po odečtení úspěchu a neúspěchu mu vznikl nárok na 16 % vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze soudního poplatku 934 Kč + 3 úkony x 300 Kč + 3x paušální náhrada 100 Kč, bez DPH, celkem 2 134 Kč, z čehož 16 % činí 341 Kč.