19 C 127/2023 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno jeho vozidlo zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , Anonymizováno, , SPZ, (dále jen „vozidlo žalobce“ či „poškozené vozidlo“), které bylo dopravní nehodou tzv. totálně zničeno. Tuto nehodu způsobil provoz vozidla pojištěného dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) u žalované. Žalovaná ocenila hodnotu poškozeného vozidla sdělením z , datum, na částku , částka, , s čímž žalobce nesouhlasil a dne , datum, e-mailem žalované sdělil nesouhlas s hodnotou určenou žalovanou, neboť jde o historické vozidlo registrované u , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “), vozidlo je v původním stavu s minimálním nájezdem a oznámil žalované, že nechá vypracovat znalecký posudek na hodnotu vozidla, když žalovaná měla veškeré informace k dispozici a nedokázala hodnotu vozidla spravedlivě odhadnout. Dne , datum, předložil žalobce žalované znalecký posudek , jméno FO, , který odhadl cenu vozidla žalobce na částku 133 200 Kč. Žalovaná fakticky své pochybení uznala, když po ocenění vozu jejím znalcem dne , datum, uhradila žalobci 89 100 Kč (po zohlednění hodnoty zbytků vozidla ve výši 3 900 Kč) a dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, doplatila žalobci dalších 16 200 Kč, celkem tedy 109 200 Kč. Zpracování znaleckého posudku žalobcem tak bylo nezbytné. Náklady na jeho zpracování činí 15 693 Kč a tyto žalovaná odmítla uhradit. V důsledku škodné události si žalobce dále musel půjčit náhradní vozidlo, a to vozidlo zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což učinil u společnosti , jméno FO, – , Anonymizováno, , jméno FO, , IČO , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, , jméno FO, “), a to v období od , datum, do , datum, , za cenu 595 Kč/den + DPH. Celková cena za 24 dnů půjčovného činí 17 278,80 Kč vč. DPH. Žalobce následně cenu půjčovného náhradního vozidla u žalované uplatnil, ta mu však uhradila toliko 10 079 Kč. Krácení pojistného žalovaná odůvodnila tím, že neakceptuje půjčovné za dobu 10 dnů s tím, že již dne , datum, oznámil žalobci výsledek o totální škodě na vozidle žalobce. Přesto akceptovali půjčovné až do , datum, , za zbylé náklady na půjčovné nenese žalovaná odpovědnost. S tímto zdůvodněním žalobce nesouhlasí, neboť k vyplacení škody vzniklé na poškozeném vozidle došlo až dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, a žalobce požaduje náhradu půjčovného pouze do , datum, . Argument žalované, že neměla k dispozici číslo účtu žalobce, není důvodný, tato mohla zaslat náhradu škody žalobci poštovní poukázkou. Rovněž do vyplacení plné náhrady za poškozené vozidlo si žalobce nemohl zakoupit náhradní srovnatelný vůz. Závěrem pak žalobce požadoval po žalované rovněž parkovné poškozeného vozidla za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kdy žalobce vrátil zapůjčené vozidlo a vyzvedl si své poškozené vozidlo. Poškozené vozidlo bylo umístěno u , Anonymizováno, , jméno FO, za částku 100 Kč/den + DPH. Z celkové částky za parkovné ve výši , částka, žalovaná uhradila žalobci částku 1 694 Kč, tedy nedůvodně zkrátila dobu uhrazeného parkovného o 10 dnů.2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , adresa, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , proti kterému žalovaná podala včasný odpor a následně včasné vyjádření. V něm žalovaná uplatněný nárok neuznala ani částečně, když sporuje účelnost vypracování znaleckého posudku, dobu zapůjčení náhradního vozidla i parkovného. Pokud jde o náklady na vypracování znaleckého posudku, předně uvedla, že neposkytuje žalobci plnění z titulu náhrady škody (jak cenu za znalecký posudek označil žalobce). Žalovaná vyrozuměla dopisem z , datum, žalobce o likvidaci škodní události formou totální škody a současně v rámci prvotního šetření žalobci sdělila, že pokud bude shledáno, že škodní událost je událostí pojistnou, bude mu pojistné plnění v uvedené výši vyplaceno. Žalovaná má ze zákona lhůtu 3 měsíců pro šetření škodní události a oznámením ze dne , datum, žalovaná žalobci nesdělila, že je šetření škodní události skončeno a nebude mu nad rámec tam uvedené částky již ničeho poskytnuto. Znalecký posudek si tak žalobce nechal vypracovat 2 měsíce před uplynutím lhůty pro šetření škodní události. Žalovaná z vlastního podnětu v rámci šetření nechala rovněž vypracovat znalecký posudek k ohodnocení poškozeného vozidla , jméno FO, , který stanovil jeho cenu ve výši 93 000 Kč vč. DPH. Žalovaná proto poskytla žalobci částku 89 100 Kč (po odečtení obvyklé ceny použitelných zbytků poškozeného vozidla), a to na základě znaleckého posudku , jméno FO, . Žalovaná tedy nijak nepochybila, pouze zpřesnila svůj původní odhad a ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, nevycházela. S ohledem na přetrvávající nespokojenost žalobce mu žalovaná poskytla nad rámec této částky ještě polovinu rozdílu mezi znaleckými posudky žalobce a žalované ve výši 16 200 Kč (opět po zohlednění obvyklé ceny použitelných zbytků poškozeného vozidla). Dle žalované je proto spravedlivé, aby si každá ze stran nesla náklady na svůj znalecký posudek sama. Ohledně doby trvání nájmu náhradního vozidla žalovaná uvedla, že tyto náklady po , datum, nebyly vynaloženy nutně a účelně. V žádném rozhodnutí Nejvyššího soudu či Ústavního soudu nebylo konstatováno, že by měl být pronájem náhradního vozidla účelný do faktické výplaty pojistného plnění namísto okamžiku oznámení o způsobu likvidace. Z tvrzení žalobce přitom není zřejmé, z jakého důvodu musel náhradní vozidlo užívat právě do , datum, . Důkazní břemeno ohledně účelnosti užívání náhradního vozidla v době od , datum, do , datum, přitom leží na žalobci. Náklady na parkovné v žalovanou neuznané výši pak rovněž nebyly účelné. Žalobce mohl poté, co mu byl sdělen závěr o likvidaci škodní události formou totální škody, se svým vozem jakkoliv nakládat a toto nemuselo být ponecháno na odstavném parkovišti.3. Žalobce v písemné replice došlé zdejšímu soudu dne , datum, uvedl, že náklady na vypracování znaleckého posudku mu vznikly v příčinné souvislosti s jednáním žalované, která žalobce vyrozuměla o totální škodě na vozidle žalobce a vyplacení obvyklé ceny poškozeného vozidla před poškozením ve výši , částka, . Žalobce znovu zopakoval, že s tímto stanoviskem nesouhlasil a nechal vypracovat znalecký posudek na obvyklou cenu poškozeného vozidla. Do samotného předložení vypracovaného znaleckého posudku žalobcem nebylo žalovanou na doplacení škody na vozidle žalobce poskytnuto ničeho. Až poté žalovaná škodu na poškozeném vozidle doplatila do částky , částka, , z čehož je zřejmé, že původní stanovisko žalované bylo zásadně vadné. Žalobce se se nemůže ztotožnit s názorem žalované, kdy má ze zákona lhůtu 3 měsíců pro šetření škodní události, neboť dle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je pojistitel povinen provést šetření o škodné události bez zbytečného odkladu a ve lhůtě 3 měsíců je poté povinen šetření ukončit a sdělit výši pojistného plnění. Z přípisu zaslaného žalovanou dne , datum, označeným jako totální škoda je zřejmé, že žalovaná šetření pojistné události ukončila. Co se týče nároku žalobce na nahrazení nákladů vynaložených na půjčení náhradního vozidla žalobce odkazoval na judikaturu Ústavního soudu, kdy samotné oznámení formy likvidace pojistné události nemůže mít relevantní dopad na faktický nárok poškozeného užívat náhradní vozidlo do doby, kdy je mu škoda (v plné výši) kompenzována. K tomu žalobce dodává, že žalovaná účelnost zapůjčení náhradního vozidla nijak nerozporovala, když ten jí o zapůjčení náhradního vozidla informoval dne , datum, . Žalobce vnímá nepoctivost jednání žalované, když ta přípisem ze dne , datum, označeným jako Oznámení o likvidaci pojistné události žalobce informovala, že hradí náklady na náhradní vozidlo toliko do okamžiku sdělení pojišťovny o totální škodě. K argumentaci žalovaného, že žalobce nemá nárok na nahrazení nákladů v souvislosti s úhradou parkovného od doby, kdy mu bylo žalovanou sděleno, že pojistná událost byla posouzena jako totální škoda, žalobce nesouhlasí. Žalobce tuto argumentaci žalovaného shledává jako popření zásady plného odškodnění žalobce.4. V rámci podání došlého zdejšímu soudu dne , datum, , žalovaná uvedla, že žalobcem nebylo dostatečně prokázáno, že náklady vynaložené na zpracování znaleckého posudku , jméno FO, ve výši , částka, odpovídají ceně obvyklé. Žalovaná proto navrhla provést důkaz ceníky jiných znalců v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, z nichž vyplývá, že standardní cena za zpracování znaleckého posudku, jehož předmětem je stanovení obvyklé ceny vozidla se pohybuje v ro