19 C 178/2024-41 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu kompenzace za zpožděný let č. QS1347 provozovaný žalovanou z , jméno FO, do , adresa, , jehož se žalobci zúčastnili jako cestující. Svůj návrh odůvodnili především tím, že v souvislosti se zpožděním shora uvedeného letu o více než 3 hodiny oproti plánovanému času příletu jim vznikl nárok na náhradu škody ve výši , částka, za každého z žalobců dle čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spoj. s čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne , datum, , kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“), tudíž celkem ve výši , částka, . Žalovaná shora uvedenou dlužnou částku žalobcům neuhradila, a to ani po předchozí písemné výzvě k plnění.2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne , datum, , proti němuž podala žalovaná dne , datum, včasný odpor. Ten odůvodnila mimo jiné tím, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, neboť zpoždění předmětného letu č. QS1347 bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi. Předmětnému letu předcházel let č. QS1446 z Brna do Marsa Alam, který byl opožděn z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy na letišti v Brně panovala hustá mlha. Ta znemožňovala jakýkoliv let z daného letiště, tudíž i letounu shora uvedeného let č. QS1446, a to po dobu téměř 10 hodin. Oproti plánovanému času odletu letu č. QS1446 dne , datum, ve 23:50 hod, mohl tento vzlétnout dne , datum, v 10:00 hod. Na tento let navazující let žalobců č. QS1347, který měl plánovaně odlétat dne , datum, v 5:15 hod., skutečně odletěl téhož dne až v 15:00 hod. Čas příletu do Ostravy byl oproti původně plánovanému času příletu opožděn o 9 hodin a 35 min. Žalovaná učinila vše pro to, aby zamezila zpoždění předmětného letu, kdy letoun provozovaný žalovanou na letu č. QS1446, odletěl z letiště v Brně, jakmile mu to řízení letového provozu umožnilo.3. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud žalovanou v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení soudu doplnila svá tvrzení v odporu, zejm. aby uvedla, jaká konkrétní (přiměřená) opatření k zamezení zpoždění předmětného letu učinila s ohledem na to, že informaci o zpoždění předchozího letu č. QS1446 z Brna do Marsa Alam obdržela již dne , datum, v 23:50 hodin. Žalovaná se k výzvě soudu v dané lhůtě nevyjádřila.4. Žalobci se k vyjádření žalované vyjádřili v replice ze dne , datum, , v němž sporovali existenci mimořádné okolnosti, neboť argumentace žalované se týká jiného letu, než kterým byli přepraveni žalobci, uskutečněného na jiné trase a v den předcházející letu žalobců. Namítaný let č. QS1446 tak nemusel mít žádnou souvislost s letem žalobců. Žalobci dále poukazují na skutečnost, že nemůže být přihlédnuto k mimořádným okolnostem týkajícím se jednotlivého letadla v jiný den, než se měl uskutečnit předmětný let žalobců (viz rozsudek SDEU ve věci C-22/11). Negativní dopady plánování letů ze strany žalované nemohou jít k tíži žalobců. Žalovanou uváděné okolnosti jsou běžné výkonu činnosti leteckého dopravce. Dle žalobců navíc nebylo ze strany žalované prokázáno, že tato učinila všechna přiměřená opatření s cílem zabránit významnému zpoždění dotčeného letu. Žalobci závěrem namítají pravdivost žalovanou předložených důkazů záznamy o letu (viz nález ÚS ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. II. ÚS 2226/21).5. Soud nařídil na , datum, jednání, k němuž se dostavil zástupce žalobců, žalovaná se z jednání omluvila, o odročení jednání nepožádala, soud tak jednal v její nepřítomnosti.6. Po skutkové stránce z vyjádření účastníků plynou následující nesporná tvrzení. Žalobci si zakoupili letenky na let č. QS1347 z Marsa Alam do Ostravy a operujícím dopravcem byla žalovaná. Let žalobců se měl uskutečnit dne , datum, , zpoždění letu však činilo 9,35 hodin. Letecká délka trasy z počáteční do cílové destinace činí 3 033 km.7. Provedeným dokazováním, a to z výzvy k plnění ze dne , datum, vč. dokladu o odeslání, soud zjistil, že zástupce žalobců žalovanou vyzval k úhradě kompenzace za zpožděný let č. QS1347 z Marsa Alam do Ostravy dle čl. 7 odst. 1 Nařízení celkem ve výši 1 200 EUR.8. Z IATA deley codes a flight info letu QS1446 bylo soudem zjištěno, že let č. QS1446 byl dne , datum, z Brna do Marsa Alam zpožděn z důvodu počasí, kdy zpoždění na odletu činilo 9 hod. 38 min. Zpoždění na příletu v Marsa Alam činilo 9 hod. 40 min.9. Z flight info letu QS1347 bylo zjištěno, že let č. QS1347 byl dne , datum, z Marsa Alam do Ostravy zpožděn na odletu o 9 hod. 35 min. z důvodu zpoždění na předchozí rotaci letounu. Zpoždění na příletu v Ostravě činilo 9 hod. 30 min.10. Další důkazy, a to dokument o vzdálenosti Prahy a Marsa Alam, screenshot z interního systému žalované s detaily letu a boarding pass žalobců, soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl, když tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Z dokumentu nazvaného Ogimet za období od 22. do , datum, pro místo Brno soud nezjistil žádné skutečnosti, neboť obsahoval toliko sérii dat o počasí, a bez bližšího odůvodnění žalovanou jím nebylo možno prokázat jí tvrzené počasí v destinaci Brno.11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:12. Žalobci se dne , datum, zúčastnili jako cestující letu č. QS1347 z Marsa Alam do Ostravy operovaného žalovanou, přičemž tento byl na svém příletu o 9 hodin 30 minut opožděn. Letecká délka trasy z počáteční do cílové destinace činí 3 033 km. Let č. QS1347 byl opožděn z důvodu zpoždění na předchozí rotaci letounu. Let č. QS1446 byl zpožděn dne , datum, z Brna do Marsa Alam z důvodu počasí. Žalovaná požadovanou kompenzaci za zpožděný let ve výši 1 200 EUR nezaplatila ani po předchozí písemné výzvě k plnění.13. Podle článku 1 odst. 1 Nařízení, toto nařízení stanoví za podmínek v něm uvedených minimální práva cestujících, jestliže za a) je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, za b) je jejich let zrušen, za c) je jejich let zpožděn.14. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení v případě zrušení (též významného zpoždění) letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Podle odst. 3 téhož článku provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijatá.15. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši za b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů.16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 19. 11. 2009, č. j. C-402/07 a C-432/07 se cestující zpožděných letů mohou dovolávat nároku na náhradu škody stanoveného v článku 7 Nařízení, jestliže z důvodu takového letu utrpí časovou ztrátu tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou svého cílového místa určení o tři nebo více hodin později, než je čas příletu plánovaný leteckým dopravcem.17. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy, by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.18. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že let č. QS1347 z Marsa Alam do Ostravy dne , datum, operovaný žalovanou, jehož se žalobci zúčastnili jako cestující, měl v čase otevření prvních dveří na příletu zpoždění 9 hodin 30 minut, přičemž důvodem zpoždění bylo zpoždění na předchozí rotaci letounu. Žalovaná nicméně v řízení neprokázala, že předmětný let žalobců byl operován stejným letounem, který byl dne , datum, na letu č. QS1446 opožděn o 9 hod. 40 min. Prokázání takové skutečnosti by mělo na případnou liberaci k náhradě škody ze strany žalované možný vliv, a to za předpokladu naplnění podmínky dle čl. 5 odst. 3 Nařízení (viz rozsudek SDEU ze dne 22. 4. 2021 ve věci C-826/19). O tom, že tento letoun byl provozován v rámci letu č. QS1347 a letu č. QS1446 se může soud však pouze domnívat, když tato skutečnost jasně nevyplývá z žalovanou