4 C 6/2024-43 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 9. 1. 2024, se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalované k zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce se svou manželkou půjčili žalované a paní , jméno FO, částku 59 300 Kč jako pomoc při zařizování nájemního bydlení. Dne 12. 11. 2020 podepsali všichni výše uvedení dlužní úpis, kterým žalovaná a , jméno FO, uznaly pohledávku žalobce a jeho manželky a zavázaly se splácet svůj dluh v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč počínaje lednem 2021. Dne 31. 1. 2021 žalovaná zaplatila žalobci částku 200 Kč, dne 26. 2. 2021 částku 77,49 Kč a dne 17. 3. 2021 částku 100 Kč. Usnesením vydaným dne 5. 9. 2023 pod č.j. , spisová značka, Okresní soud , adresa, -západ schválil dohodu o vypořádání společného jmění, na jejímž základě žalobci připadla do výlučného vlastnictví pohledávka, jejíhož zaplacení se domáhá touto žalobou. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 5. 9. 2023. Žalobce požaduje po žalované zaplacení poloviny celkové částky, neboť podíly na dluhu žalované a paní , jméno FO, jsou stejné. Tuto částku měla žalovaná žalobci zaplatit v devatenácti měsíčních splátkách po 1 500 Kč a poslední dvacátá splátka měla být ve výši 1 150 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Předžalobní výzva se podařila žalované doručit dne 26. 10. 2021 jen pro částku v té době splatnou, ne však pro celou částku, kterou nyní žalobce požaduje, neboť následně již byla žalovaná nekontaktní a nedařilo se jí doručit na adresu uvedenou v dlužním úpise a žalobce neměl prostředky ke zjištění nové adresy, na které se aktuálně žalovaná zdržuje.2. Žalovaná uvedla, že žalobce a jeho manželka zapůjčili žalované s paní , jméno FO, částku 40 000 Kč na kauci a nájem. Žalovaná nesouhlasí s částkou uvedenou v dlužním úpisu ve výši 19 300 Kč za vybavení domácnosti, dopravu a výdaje s tím spojené, když dle žalované žalobce za nábytek, který do bytu žalované zapůjčil, nic nezaplatil a sehnal ho za odvoz. Následně po odstěhování z bytu žalovaná s žalobcem nábytek odvezli do jeho garáže v místě jeho bydliště. Žalovaná se s žalobcem pokoušela domluvit na jiném splátkovém kalendáři než je v dlužním úpise, jelikož neměla finanční prostředky k tomu platit takto vysoké měsíční splátky. S žalobcem se však nebylo možné domluvit. Žalovaná je ochotná zaplatit svoji část dluhu bez částky ve výši 19 300 Kč za nábytek. Vzhledem ke své finanční situaci, ale není schopna začít splácet dluh ihned a celý najednou a žádá o možnost splacení dluhu ve splátkách.3. Soud zjistil následující skutečnosti:4. Z dlužního úpisu ze dne 12. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce a jeho manželka , jméno FO, poskytli žalované a paní , jméno FO, finanční a materiální výpomoc v celkové výši 59 300 Kč. Tato výpomoc se skládá z půjčky na byt na adrese , adresa, ve výši 40 000 Kč a vybavení domácnosti (televize, pračka, lednice, mikrovlnná trouba, nábytek, 2 lustry a drobné vybavení bytu) o celkové hodnotě 19 300 Kč, která zahrnuje i dopravu a výdaje s tím spojené. Strany se dohodly na splátkovém kalendáři, který začne od měsíce ledna 2021 a to měsíčně 3 000 Kč. Dlužní úpis je podepsán žalobcem, jeho manželkou, žalovanou a paní , jméno FO, .5. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -západ, č. j. , spisová značka, , ze dne 5. 9. 2023 soud zjistil, že ve věci řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , manželce žalobce, bylo stanoveno, že žalobci do jeho výlučného vlastnictví patří pohledávka vůči žalované a paní , jméno FO, , z titulu finanční a materiální výpomoci, uznaná dlužním úpisem ze dne 12. 11. 2020 v celkové výši 59 300 Kč.6. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 6. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 7 122,51 Kč s příslušenstvím, neboť ke dni sepsání této výzvy byla žalovaná povinna zaplatit žalobci splátky za měsíc leden až květen 2021.7. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.8. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:9. Žalobce a jeho manželka , jméno FO, půjčili žalované a paní , jméno FO, částku 59 300 Kč jako pomoc při zařizování nájemního bydlení. Tato výpomoc se skládá z půjčky na byt na adrese , adresa, ve výši 40 000 Kč a vybavení domácnosti (televize, pračka, lednice, mikrovlnná trouba, nábytek, 2 lustry a drobné vybavení bytu) o celkové hodnotě 19 300 Kč, která zahrnuje i dopravu a výdaje s tím spojené. Dne 12. 11. 2020 podepsali žalobce a jeho manželka na jedné straně a žalovaná a paní , jméno FO, na druhé straně dlužní úpis, kterým žalovaná a , jméno FO, uznaly pohledávku žalobce a jeho manželky a dohodly se na splátkovém kalendáři, který začne od měsíce ledna 2021 a to formou měsíčních splátek ve výši 3 000 Kč. Pohledávka po smrti manželky žalobce přešla do jeho výlučného vlastnictví. Dne 31. 1. 2021 žalovaná zaplatila žalobci částku 200 Kč, dne 26. 2. 2021 částku 77,49 Kč a dne 17. 3. 2021 částku 100 Kč.10. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.11. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle ust. § 1952 odst. 1 o. z. věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn. Ustanovení o kvitanci tím nejsou dotčena.13. Podle ust. § 1871 odst. 1 o. z. každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak.14. Podle ust. § 1875 o. z. má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. V dané věci bylo provedeným dokazováním zjištěno a nebylo ani mezi účastníky sporným, že účastníci podepsali dne 12. 11. 2020 dlužní úpis, ve kterém je uvedeno, že žalobce a jeho manželka poskytli žalované a paní , jméno FO, částku ve výši 59 300 Kč za účelem obstarání bydlení, konkrétně zaplacení nájemného, kauce a pořízení vybavení domácnosti. Následně pohledávka za žalovanou přešla do výlučného vlastnictví žalobce. Dlužním úpisem bylo prokázáno, že žalovaná pohledávku vůči žalobci uznala v jím požadované výši. Ve svém vyjádření žalovaná uvedla, že je ochotná část této pohledávky splácet, kromě částky 19 300 Kč, která dle žalobce představuje hodnotu vybavení domácnosti, které bylo žalované zapůjčeno. Žalovaná uvedla, že toto vybavení nemělo hodnotu, která je tvrzena žalobcem a je uvedena v dlužním úpisu, neboť jej žalobce sehnal za odvoz a tedy žalovaná dluh v této částce neuznává. Žalovaná dále tvrdila, že si žalobce po odstěhování žalované z bytu odvezl vybavení do své garáže. Soud má za to, že žádné z tvrzení žalované nemá relevanci pro vyvrácení prokázaného zjištění, že žalobce má vůči žalované pohledávku ve výši jedné poloviny z částky 59300 Kč z titulu zápůjčky, což žalovaná písemně potvrdila podpisem dlužního úpisu. Žalovaná tedy uznala dlužním úpisem mimo jiné i zápůjčku vztahující se k poskytnutému vybavení domácnosti. Pokud nyní žalovaná tvrdí, že předmětný nábytek neměl uvedenou hodnotu, respektive že žalobce uvedenou částku za nábytek nevynaložil, popřípadě, že nábytek žalobci zůstal, jde o námitky, které nemají vliv na právní hodnocení věci. Předmětem spory je totiž zápůjčka vůči žalované v rozsahu poloviny částky 59 300 Kč, přičemž poskytnutí takové zápůjčky je jednoznačně prokázáno právě dlužním úpisem.17. Jelikož žalobce žaluje pouze jednu ze spoludlužnic, jejichž plnění je dělitelné, je žalovaná povinna zaplatit žalobci pouze svůj díl dluhu, tedy částku 29 272,51 Kč. Tato částka představuje polovinu celkové dlužné částky 59 300 Kč, jelikož má soud za to, že podíly u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné, a z této poloviny je následně odečteno celkem 377,49 Kč, které žalovaná žalobci uhradila.18. Přestože žalovaná žádala o stanovení peněžitého plnění ve splátkách, s čímž žalobce nesouhlasil, soud s ohledem na celkové okolnosti věci a s přihlédnutím k chování žalované, která za celé tři roky existence záp