7 C 127/2022-94 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 9. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 172 744 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaný a žalobce jsou podílovými spoluvlastníky následujících nemovitostí:a) bytové jednotky č. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , na pozemku č. parc. , Anonymizováno, , k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech bytového domu a na pozemku č. parc. , Anonymizováno, (dále jen „byt“),b) nebytové jednotky (ateliéru) č. , Anonymizováno, v budově – bytovém domě čp. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , na pozemku č. parc. , Anonymizováno, , k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech bytového domu a na pozemku č. parc. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „ateliér“),to vše zapsané v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, s tím, že žalovaný je vlastníkem id. podílu o velikosti ¾ a žalobce vlastníkem id. podílu o velikosti ¼ na ateliéru.Žalovaný přitom výše uvedené nemovitosti užívá výlučně pro svou osobní potřebu a odmítá jejich zpřístupnění žalobci. Užíváním bytu a ateliéru nad rámce svého vlastnického podílu se tak žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Výše bezdůvodného obohacení činí za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2022 celkem 172 744 Kč.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobce a žalovaní sice skutečně jsou spoluvlastníky bytu a ateliéru, které užívá výlučně žalovaný, ovšem částka požadovaná žalobcem je nepřiměřeně vysoká, neboť nereflektuje stav nemovitostí, které vyžadují rekonstrukci, jakož i skutečnost, že žalovaný hradí veškeré platby spojené s užíváním bytu, na kterých se žalobce nepodílí.3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:4. Žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky bytu a ateliéru s tím, že velikost podílu žalovaného činí ¾ a velikost podílu žalobce činí ¼ (informativní výpis z veřejné části katastru nemovitostí, číslo jednotky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, ).5. Žalovaný užívá nemovitosti výhradně sám a neumožňuje žalobci výkon jeho spoluvlastnických práv (přípis žalobce adresovaný žalovanému ze dne 15. 4. 2021, email zástupce žalovaného ze dne 19. 4. 2021, shodná tvrzení účastníků). Žalobce žalovaného dne 15. 4. 2021 vyzval ke zpřístupnění bytu a ateliéru (přípis žalobce adresovaný žalovanému ze dne 15. 4. 2021).6. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které žalovaného vyzval k úhradě 172 744 Kč představující bezdůvodné obohacení za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2022, a to ve lhůtě do 31. 5. 2022. Žalovaný tuto výzvu obdržel a dne 30. 5. 2022 na ni prostřednictvím svého zástupce reagoval. (předžalobní výzva ze dne 19. 5. 2022, odpověď zástupce žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 19. 5. 2022 datovaná dne 30. 5. 2022).7. Výše obvyklého nájemného v období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2022 v dané lokalitě činila u bytu částku 320 800 Kč a v případě ateliéru částku 164 900 Kč (znalecký posudek č. , č. účtu, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, dne 10. 6. 2024 pro řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 127/2022).8. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci.9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky bytu a ateliéru. Žalovaný je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ¾ a žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ¼. Žalovaný v současnosti užívá obě nemovitosti výlučně pro svou osobní potřebu s tím, že žalobce k nemovitostem nemá přístup. O tom mezi účastníky ostatně nebylo sporu. Spornou mezi účastníky tak zůstala pouze výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.12. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.13. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž byla řešena výše obvyklého nájemného daných nemovitostí v žalovaném období. Dle znaleckého posudku činilo toto nájemné celkem 485 700 Kč. Při zohlednění velikosti podílu žalobce na nemovitostech, tak činilo bezdůvodné obohacení žalovaného ve vymezeném období celkem 121 425 Kč.15. Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Žalovaný byl k úhradě bezdůvodného obohacení vyzván žalobcem výzvou ze dne 19. 5. 2022, v níž mu byla poskytnuta lhůta k plnění do 31. 5. 2022. Přestože žalobce nepředložil doručenku od předžalobní výzvy, je zřejmé, že žalovaný tuto výzvu obdržel, neboť na ni dne 30. 5. 2022 prostřednictvím svého zástupce reagoval. Žalovaný se tak po uplynutí lhůty k plnění ocitnul v prodlení s plněním peněžitého nároku. Žalobci tak vzniknul rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. Soud proto ze shora uvedených důvodů žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalobci náhradu za bezdůvodné obohacení v částce 121 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 121 425 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítnul.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce sice měl ve věci pouze částečný úspěch, ovšem rozhodnutí o částečném zamítnutí žaloby bylo učiněno na základě závěrů znaleckého posudku, jehož vyhotovení bylo zadáno až v průběhu soudního řízení, a jehož výsledky tedy nemohly být žalobci v době podání žaloby známy. Žalobci byl proto přiznán nárok na náhradu nákladů v plné výši. Tyto náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 638 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 425 Kč sestávající z částky 5 980 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k replice žalovaného, účast na jednání soudu 24. 4. 2023, 30. 10. 2023) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 680 Kč ve výši 7 912, 80 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 9 000 Kč. Celkem tedy 63 230, 80 Kč.18. Výrok IV. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř. dle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu v tomto řízení spočívají v nákladech na vypracování znaleckého posudku ve výši 11 616 Kč, které byly přiznány usnesením ze dne 28. 8. 2024, č. j. 7 C 127/2022-82, v právní moci dne 19. 9. 2024. Náklady řízení státu po odečtení zálohy složené žalobcem ve výši 9 000 Kč, tj. ve výši 2 616 Kč, uložil soud s ohledem na výsledek řízení k úhradě žalovanému.