7 C 148/2023-92 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18.5.2023 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 19.4.206 došlo v , adresa, k dopravní nehodě, při které žalobce utrpěl zranění. Nehodu zavinil pan , jméno FO, osobním motorovým vozidlem, které bylo pojištěno k odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem žalovanou. Tvrdil, že žalovaná žalobci neposkytuje pojistné plnění v souvislosti s nehodou ve výši stanovené zákonem. Namítal, že zaměstnavatel vypočítal jeho valorizovaný výdělek chybně, při stanovení jeho výše se dopustil početní chyby, která byla zjevná z potvrzení o výši průměrného hrubého měsíčního výdělku, kdy na řádku č. 12 potvrzení byla vypočtena průměrná denní hrubá mzda na částku 1 105 Kč, a v řádku 13 potvrzení pak měla být násobena průměrným počtem pracovním dnů v měsíci, tj. číslem 21,74 popř. 26,05. I při násobení číslem 21,74 vychází průměrný měsíční mzda žalobce na částku 24 023 Kč, na místo nesprávně uvedených 23 205 Kč. Tím došlo k tomu, že valorizace rozhodného výdělku stanovená žalovanou je vypočtena z chybně vypočtené výchozí hodnoty. Dále pak žalobce tvrdil, že žalovaná nesprávně valorizuje rozhodný výdělek. Tvrdil, že v době před nehodou žalobce působil jako státní zaměstnanec, jehož plat se odvíjel od platových tabulek stanovených právních předpisem. Pokud žalovaná při valorizaci rozhodného výdělku vychází z obecného nárůstu výdělku na pozici dělník v Moravskoslezském kraji, jsou taková východiska pro valorizaci nesprávná. Žalobce tvrdil, že správně by měl být jeho valorizovaný výdělek počítán podle nárustu platu podle 5. platové třídy, 12. platový stupeň dle přílohy č. nařízení vlády č. 564/2006 Sb., později dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., kdy taková valorizace odpovídá rozumnému očekávání nárůstu platů na pozici, na níž byl žalobce zařazen před dopravní nehodou.2. V případě, že by žalovaná vyšla ze správně vypočteného rozhodného výdělku v době před nehodou, musela by vycházet z hodnoty 24 023 Kč a tento průměrný výsledek následně valorizovat podle přílohy 2 (5. platový stupeň, 12. platová třída) citovaných nařízení vlády. V době před nehodou činil základní tabulkový plat částku 15 070 Kč. ).3. Za rok 2020 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 21 370 Kč, tj. 41,8 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 34 064 Kč. Za rok 2020 však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 28 746 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 5 318 Kč nižší.4. Za rok 2021 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 21 370 Kč, tj. 41,8 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 34 064 Kč. Za rok 2021 však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 30 284 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 3 780 Kč nižší.5. Za období roku 1 – 8/2022 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 21 370 Kč, tj. 41,8 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 34 064 Kč. Za dané období však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 31 632 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 2 432 Kč nižší.6. Za období roku 9 - 12/2022 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 23 510 Kč, tj. 56 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 37 476 Kč. Za dané období však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 31 632 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 5 844 Kč nižší.7. Za období roku 1 – 4/202 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 23 510 Kč, tj. 56 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 37 476 Kč. Za dané období však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 34 289 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 3 187 Kč nižší.8. Žalobce tvrdil, že v souhrnu pak žalovaná částka tvoří součet rozdílů částek, které žalovaná jako rentu vyplácela, a částek, které by jako rentu vyplácet měla, což činí žalovanou částku. Současně pak žalovaný tvrdil, že má právo i na příslušenství, a to za dané měsíce vždy od prvního dne měsíce, za nějž by měla být renta vyplácena.9. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Učinila nesporným, že dne 19.4.2016 došlo ke škodné události, se kterou byla spojená újma žalobce na zdraví, dále učinila nesporným, že je pojistitelem vozidla, s nímž byla způsobena pojistná událost. K výpočtu průměrného výdělku žalobce uvedl, že tento má být stanoven za rozhodné období předcházejícího kalendářního čtvrtletí, tj. 1 – 3/2016, kdy bylo 62 pracovních dnů, tedy průměrný hodinový výdělek při tomto počtu pracovních dnů vychází na částku 1 105 Kč (vypočteno z částky poměrné hrubé mzdy za dané čtvrtletí ve výši 68 510 Kč) a tomu pak odpovídá průměrný měsíční výdělek 23 205 Kč (tj. průměrných 21 dní x 1 105 Kč). Průměrná hrubá mzda tak podle žalované byla určena správně. Pokud šlo o valorizaci výdělku žalobce, žalovaná tvrdila, že tuto stanovilo podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí o průměrném výdělku, kdy vycházela z pozice dělník v Moravskoslezském kraji, kdy taková pozice nejlépe odpovídá pracovnímu zařazení žalobce před vznikem dopravní nehody. Žalovaná tvrdila, že nelze přijmout fakt, že žalobce by byl až do odchodu do důchodu zaměstnán ve státní sféře. Dále tvrdila, že valorizace probíhá dle pokynu žalobce, který jí byl v minulosti udělen předchozím právním zástupcem žalobce.10. Na repliku žalované reagoval žalobce tak, že dotvrdil, že žalobce byl na dané pozici zaměstnán po dobu 16 let, u zaměstnavatele byl spokojený, proto neplánoval jakoukoliv pracovní změnu a růst platu by tak bylo možné očekávat podle právního předpisu, podle nějž plat dostával.11. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.12. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že základ nároku je dán a není účastníky zpochybňován, to ostatně vyplývalo ze zjištění, že v určitém rozsahu je nárok žalobce žalovanou uspokojován, sporná byla toliko jeho výše, resp. způsob výpočtu výchozí hodnoty průměrného hrubého měsíčního výdělku a dále způsob valorizace částky, na kterou má žalobce nárok.13. Z potvrzení o ztrátě na výdělku na jméno žalobce soud zjistil, že žalobce v prvním čtvrtletí roku 2016 dosáhl hrubé mzdy 68 510 Kč, čemuž odpovídá průměrná denní hrubá mzda 1 105 Kč. Pokud jde o průměrnou hrubou měsíční mzdu, která měla být stanovena jako součin průměrné denní mzdy a průměrného počtu pracovních dnů v měsíci (čísla 21,74, 26,08), tato byla vypočtena na částku 23 205 Kč, ačkoliv součin průměrné denní mzdy a čísla 21,74 činí 24 023 Kč.14. Z výzvy k doplacení náhrady za ztrátu na výdělku ze dne 23.3.2023 soud zjistil, že touto výzvou žalobce vyzval žalovanou, aby mu doplatila rozdíl ve valorizaci náhrady za ztrátu na výdělku ze správně vypočteného průměrného hrubého měsíčního výdělku, tak jak byly tyto nároky uplatněny žalobou, a to do sedmi dnů ode dne odeslání výzvy. Při jednání dne 12.8.2024 účastníci učinili nesporným, že výzva k plnění byla žalované odeslána dne 4.4.2023, a žalovaná na ní reagovala dne 5.4.2023.15. Z vyjádření ke sdělení ze dne 16.9.2020 má soud za prokázáno, že žalobce v zastoupení tehdejšího právního zástupce společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vyzval žalovanou k doplacení náhrady za ztrátu na výdělku, a to valorizované podle vývoje hrubé průměrné měsíční mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství, a to dle údajů Českého statistického úřadu ČR.16. Ze sdělení k platbě pojistného plnění na č.l. 66 soud zjistil, že pro období roku 2020 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 28 746 Kč.17. Z oznámení o platbě pojistného plnění na č.l. 67 soud zjistil, že pro rok období roku 2021 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 30 284 Kč.18. Z oznámení o valorizaci renty na č.l. 68 soud zjistil, že pro rok období roku 2022 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 31 632 Kč.19. Ze sdělení výše pojistného plnění na č.l. 69 soud zjistil, že pro rok období roku 2023 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 34 289 Kč.20. Ze sdělení o výši příjmu na č.l. 71 a 35 soud zjistil, že před dopravní nehodou byl žalobce v , právnická osoba, , adresa, zaměstnán na pozici dělník, mzda byla stanovena právním předpisem, byl zařazen do 5. platové třídy ve 12. platovém stupni – tarifní mzda 15 070 Kč + osobní příplatky 1 700 Kč a příplatek za vedení ve výši 760 Kč, se započitatelnou praxí 31 roků a 46 dnů.21. Z pracovní smlouvy na č.l. 6