7 C 161/2023-68 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 2. 6. 2023 se žalobce na žalovaném domáhal určení, že je jediným dědicem zůstavitelky paní , jméno FO, , narozené , datum, , r.č. , Anonymizováno, posledně bytem , jméno FO, (dále jen „Zůstavitelka“),, Anonymizováno, in eventum že je dědicem zůstavitelky paní , jméno FO, , narozené , datum, , a to dědicem dědického podílu o velikosti jedna polovina, in eventum, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 148.389,- Kč, in eventum, že se povoluje obnova řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6, soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v Praze, s notářskou kanceláří na adrese , adresa, , pod spisovou značkou 26 D 1102/2021. Svou žalobu odůvodnil tím, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, (dále též jen „Rozhodnutí“) bylo v řízení o projednání pozůstalosti po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , datum, , r.č. 405824/009, posledně bytem , jméno FO, , 926/2, , adresa, , potvrzeno nabytí pozůstalosti ze závěti jedinému dědici ze závěti, tedy žalovanému, a dále bylo rozhodnuto, že žalobce z dědictví jako nepominutelný dědic obdrží k vypořádání povinného dílu nepominutelného dědice částku 18 548, 69 Kč, a to s tím, že Rozhodnutím nebylo vyhověno návrhu oprávněného dědice na započtení daru, který závětní dědic (žalovaný) obdržel za života zůstavitelky na základě darovací smlouvy ze dne 4. 12. 2019. Proti Rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž bylo u Městského soudu v Praze vedeno řízení pod sp. zn. 15 Co 60/2023, ve kterém oprávněný dědic doložil se svým odvoláním obsáhlý důkazní materiál, dokazující, že se o zůstavitelku staral a že tedy jeho výše uvedené znevýhodnění nebylo důvodné. Dále uvedl, že z vyjádření závětního dědice ze dne 15. 2. 2023 se dne 2. 3. 2023 dozvěděl nové okolnosti o sepsání dotčené závěti zůstavitelky, které svědčí o neplatnosti předmětné závěti a o nezpůsobilosti závětního dědice být dědicem zůstavitelky. Za tyto nové okolnosti, které zjistil z citovaného vyjádření, pak označil skutečnost, že závěť na místě samém sepisoval , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát žalovaného, který byl zároveň jedním ze dvou svědků sepisu závěti, v čemž spatřoval neplatnost závěti pro nedodržení právní formy, neboť , tituly před jménem, , jméno FO, jako pisatel závěti nemohl být zároveň svědkem. Dále žalobce namítal, že závěť neobsahuje prohlášení zůstavitelky, že „obsahuje její poslední vůli“, pročež nesplňuje formální náležitost předepsanou zákonem a je tudíž i z tohoto důvodu nepatná. Současně pak jako nově zjištěnou skutečnost uvedl, že žalovaný byl v době sepisů závěti v exekucích a zároveň dlužil žalobci prostředky ve výši 120 tis. Kč, o čemž zůstavitelka při pořízení závěti nevěděla, a byla tak fakticky uvedena v omyl. Jako další novou skutečnost namítal, že závěti byly sepsány v nemocnici za vypjaté a tísnivé situace, a to s ohledem na zdravotní stav manžela zůstavitelky, a tedy rodiče účastníků řízení při sepsáni závěti dne 4. 12. 2019 jednali v tísni a rozrušení, ve stavu neinformovanosti, namítal i to, že sepisu závěti byl přítomen žalovaný. Závěrem své žaloby žalobce uvedl, že z ústního odůvodnění rozsudku Městského soudu ve věci sp. zn. 15 Co 60/2023 vyplynulo, že se soud věcně nezabýval jeho argumenty a shora uvedenými námitkami, ani jeho tvrzeními a neprováděl jím učiněné důkazní návrhy směrem k prokázání shora uvedených námitek, na nichž následně postavil svou žalobu projednávanou v tomto řízení.2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že žalobce má po projednání pozůstalosti toliko nárok na povinný díl coby nepominutelný dědic, který mu byl závětí Zůstavitelky výslovně přikázán a byl mu v dědickém řízení přiznán. Poukázal na dlouhodobě špatné vzájemné vztahy mezi jeho rodiči a bratrem (žalobcem), pročež byl žalobce „vyděděn“. Pozastavil se i nad tím, že žalobce napadá závěť Zůstavitelky za situace, kdy po smrti otce mu muselo být zřejmé, jak bude s majetkem rodičů naloženo. Závěť otce žalobce nenapadl, neboť věděl, že by jeho vůli potvrdila matka, závěť napadá až po smrti matky. Žalovaný se dále vyjádřil k okolnostem sepisu závěti tak, že , tituly před jménem, , jméno FO, přišel do nemocnice a na místě samém sepsal závět a darovací smlouvu, na základě pokynu rodičů účastníků, kdy oba byli ve stavu způsobilém k takovým jednáním. Do kritického stavu se otec dostal až následně po operaci konané dva dny po sepisu závěti dne 6. 12. 2019. K dluhu vůči žalobci žalovaný uvedl, že jej žalobce nechtěl splácet dříve, neboť se rozváděl a prostředky proto nechtěl a k exekucím pak uvedl, že je měl vypořádány. Dále pak prostřednictvím svého zástupce doplnil, že žalobce měl možnost se dědického řízení účastnit a bylo umu umožněno plné uplatnění jeho dědických práv. Dále pak namítl překážku věci pravomocně rozhodnuté. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.3. Soud prvního stupně poté, co žalobce vyzval k odstranění vad původního podání, které podle názoru soudu prvního stupně žalobce neodstranil, usnesením ze dne 19.3.2024, č.j.l 7 C 161/2023-35 žalobu žalobce odmítl. Toto usnesení bylo změněno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26.7.2023, č.j. 91 Co 184/2024-44 tak, že žaloba se neodmítá. V tomto usnesení odvolací soud zavázal soud prvního stupně svým názorem, že žaloba je projednatelná, kdy není pochyb o tom, čeho a proč se žalobce domáhá formou eventuálních petitů, přičemž pokud jde o eventuální návrh na obnovu dědického řízení, bylo odvolacím soudem soudu prvního stupně uloženo, aby byl vyloučen k samostatnému řízení, neboť není způsobilým k projednání s ostatními eventuálními petity požadovanými žalobcem ve společném řízení.4. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 1.8.2024, č.j. 7 C 161/2023-47 bylo řízení o návrhu na povolení obnovy řízení o projednání pozůstalosti po Zůstavitelce vedeného zdejším soudem pod sp.zn. 26 D 1102/2021 vyloučeno k samostatnému řízení, toto usnesení nabylo právní moci dne 12. 8. 2024.5. Soud následně za účelem projednání ve věci nařídil jednání, a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.6. Z listin z dědického spisu vedeného zdejším soudem pod sp.zn. 26 D 1102/2021 soud zjistil, že v tomto řízení bylo projednáváno dědictví po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (zjištěno z úmrtního listu). Tohoto řízení se v procesním postavením účastníků (dědiců) účastnili jak žalobce, tak žalovaný (zjištěno z obsahu celého spisu a zejm. protokolu z jednání na č.l. 58), jako synové Zůstavitelky. Při projednání pozůstalosti žalobce navrhl, aby žalovanému bylo na jeho dědický podíl započteno to, co za života zůstavitelky bezplatně obdržel v posledních třech letech a k tomu doložil darovací smlouvu na nemovitosti v k.ú. , adresa, . Při projednání pozůstalosti dne 18. 1. 2022, kterého se účastnili jak žalobce, tak žalovaný, byli vyslechnuti i svědci, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát a , jméno FO, , asistentka advokátní kanceláře, kteří byli přítomni sepisu závěti Zůstavitelky ze dne 4. 12. 2019, a sepis závěti stvrdili jako svědci (zjištěno z protokolu na č.l. 58 dědického spisu). Žalobci bylo umožněno, aby těmto svědkům, s ohledem na obsah jejich výpovědí, popisující okolnosti sepsání závěti, kladl dotazy, čehož žalobce i využil. , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že o sepis závěti jej požádal žalovaný tak, že uvedl, že rodiče chtějí sepsat závěť. K tomu došlo ve , Anonymizováno, nemocnici, na pokoji, kde ležel otec účastníků řízení a u něj seděla Zůstavitelka. Závět a darovací smlouva se sepsaly na místě samém a následně se podepsaly, neboť svědek (advokát) měl u sebe počítač a tiskárnu. Pokud jde o dotazy kladené žalobcem na svědky, ty se týkaly toliko toho, zda je jim známo, proč je závěť sepsána asymetricky v jeho neprospěch, o čemž svědci neměli tušení. V závěru tohoto jednání, na němž byli slyšení jmenovaní svědci, oba účastníci řízení uznali závěť Zůstavitelky za pravou a platnou a žalobce na závěr jednání požádal, aby se mu dostalo jeho povinného dílu při započtení toho, co se za života dostalo bezplatně žalovanému. Dále soud zjistil, že na navazujícím jednání konaném před soudním komisařem (zjištěno z protokolu na č.l. 93 dědického spisu) byl proveden výslech účastníků, na němž žalobce namítal sepsání závěti za psychicky vypjaté situace, dále uvedl, že 14 dní před sepsáním závěti Zůstavitelku navštívila jeho bývala manželka , jméno FO, , a domnívá se, že na podkladě toho byl v závěti znevýhodněn. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, č.j. 26 D 1102/2021-103 pak soud zjistil a má za prokázané, že čistá hodnota pozůstalosti po Zůstavitelce byla stanovena na částku 148 389,49 Kč (výrok I.), nabytí pozůstalosti po Zůstavitelce bylo potvrzeno žalovanému (výrok II.) a současně výrokem III. bylo žalovanému uloženo, aby vyplatil žalobci na jeho povinný díl částku 18 548,69 Kč, a to vše za situace, kdy