§ 1671 občanský zákoník – Následky neuplatnění dědického práva ve lhůtě
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1671 občanského zákoníku stanoví, že pokud dědic neuplatní své dědické právo u soudu ve stanovené lhůtě, jeho dědické právo sice nezaniká, ale soud k němu při projednávání pozůstalosti nepřihlíží. Pokud vás soud vyzve k uplatnění dědického práva a vy tak neučiníte v určené lhůtě, nebudete zahrnuti do projednávání pozůstalosti, i když jste dědic. (§ 1671 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, soud
- Judikatura: na § 1671 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Neuplatnil-li dědic dědické právo před soudem ve lhůtě, kterou soud stanoví, nezaniká dědici dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. To platí i o dědickém právu neznámého dědice nebo dědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět.
(2) Má-li neznámý dědic nebo dědic neznámého pobytu opatrovníka, nemůže opatrovník učinit prohlášení, že tento dědic dědictví odmítá, nebo že je neodmítá, anebo přijímá.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vás soud vyzve k uplatnění dědického práva a vy tak neučiníte v určené lhůtě, nebudete zahrnuti do projednávání pozůstalosti, i když jste dědic.
- Stejné pravidlo platí i pro neznámé dědice nebo dědice neznámého pobytu, kteří byli vyrozuměni vyhláškou soudu a ve stanovené lhůtě se neozvali.
- Opatrovník neznámého dědice nebo dědice neznámého pobytu nemůže za tohoto dědice odmítnout dědictví, ani prohlásit, že jej neodmítá nebo přijímá.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet lhůtu stanovenou soudem pro uplatnění dědického práva, jinak se k vám při projednání pozůstalosti nebude přihlížet.
- I když vaše dědické právo nezaniká, jeho neuplatnění včas má prakticky stejný dopad jako jeho ztráta pro účely aktuálního projednání pozůstalosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1671
Jak soudy aplikují § 1671
Dále argumentuje, že až do skončení pozůstalostního řízení se o svá práva může přihlásit nový dědic podle § 167 z. ř. s. Dále uvádí, že podle § 1671 o. z., pokud dědic v soudem stanovené lhůtě neuplatní své dědické právo, nezaniká mu dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.
Podle žalobce by projednání žaloby nebránilo ani její opožděné podání, když ochrany dědického práva by se mohl domáhat i ve sporném řízení podle § 1671 odst. 1 o. z. a § 189 odst. 2 z. ř. s. Soud vyložil, že lhůta pro podání žaloby nesmí být kratší než dva měsíce a že se jedná o lhůtu soudcovskou, kterou lze prodloužit rozhodnutím pozůstalostního soudu vydaným před jejím uplynutím, zmeškání lhůty však nemůže být prominuto.
Neuplatnil-li dědic své dědické právo před soudem, nezaniká dědici jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží (srov. § 1671 odst. 1 větu první o. z.). Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou (§ 189 odst. 2 z. ř. s.). Účastníky pozůstalostního řízení (jako dědici) jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví …