8 C 229/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů a ke spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy, které jsou specifikovány ve výroku rozsudku. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky této jednotky, žalobce je vlastníkem id. 2/3 vzhledem k celku a žalovaná id. 1/3 vzhledem k celku na uvedených nemovitostech. Žalobu odůvodnil tím, že dále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanou, neboť neexistuje ani základní shoda o dalším nakládání s předmětnými nemovitostmi. Žalovaná odmítla jak nabídku k prodeji spoluvlastnického podílu, tak jeho nabídku k odkupu jejího spoluvlastnického podílu. Vzhledem k tomu, že nemovitosti tvoří jeden byt, jehož rozdělení na dvě jednotky není možné a žalobce hodlá nemovitost využít k bydlení se svojí rodinou, přichází v úvahu pouze přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků, přičemž je to pouze žalobce, který má zájem o odkoupení menšinového spoluvlastnického podílu žalované. Rovněž žalobce disponuje dostatečnou finanční částkou na vypořádání.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobce jí učinil pouze jedinou nabídku k odkupu jejího podílu. Nabídku k odkupu jeho podílu neučinil, ze strany žalované ale nejde o prioritní řešení. Žalovanou překvapilo, že někdo vědomě zakoupí 2/3 bytu a vzápětí není se zakoupeným podílem spokojen a tento nabízí k prodeji. Žalovaná prostřednictvím svého syna sdělila žalobci její zájem nijak mu nebránit v užívání celého bytu, za užívání podílu 1/3 by žalobce platil obvyklý nájem. Stejně tak nehodlá nijak bránit rekonstrukci, kdy finanční otázka rekonstrukci nijak nelimituje, protože žalobce jako výhradní uživatel ji bude postupně splácet způsobem obvyklým. Variantu pronájmu žalovaná preferuje, protože je nejméně konfliktní.3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky jednotky , Anonymizováno, v obytném domě , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobce vlastní podíl o velikosti id. 2/3 a žalovaná podíl o velikosti id. 1/3.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byt nelze stavebně rozdělit na dvě jednotky, rozdělení bytu by bylo velice komplikované. Tato skutečnost byla zjištěna rovněž z posudku znalkyně , jméno FO, .6. Ze znaleckého posudku znalkyně , jméno FO, z oboru ekonomika, specializace oceňování nemovitých věcí, ze dne , datum, a z jeho aktualizace ze dne , datum, podle stavu ke dni , datum, bylo zjištěno, že byt nelze stavebně rozdělit na dvě jednotky. Byt se nachází v 5. nadzemním podlaží domu, je orientován do rušné ulice i do dvora, je před kompletní rekonstrukcí (zánovní vytápění včetně rozvodů v mědi a deskových radiátorů), v domě se nachází výtah, byla provedena výměna oken do dvora (plastová), do ulice jsou původní dřevěná dvojitá špaletová. Byt je o velikosti 2+1 (kuchyň byla dodatečně přepažena příčkou), sklepní kóje ve společných prostorech, obec s veškerou občanskou vybaveností v dosahu MHD, problematické parkování na ulici, u domu je ve dvoře malá zahrada. Obvyklá cena aktualizovaná k datu , datum, činí , částka, , cena byla stanovena porovnávací metodou. Znalkyně , jméno FO, závěry svého znaleckého posudku rovněž stvrdila ve své výpovědi před soudem.7. Žalovaná předložila znalecký posudek zpracovaný znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni , datum, , podle kterého obvyklá cena bytové jednotky , Anonymizováno, včetně příslušenství a spoluvlastnického podílu ke společným částem bytového domu a k pozemkům činí , částka, . Znalkyně vypočetla cenu zjištěnou, věcnou hodnotu, provedla srovnávací analýzu, byly určeny základní jednotky pro porovnání a parametry s významným podílem na výši ceny. Pro určení obvyklé ceny bylo vycházeno z realizovaných prodejů bytových jednotek v místě a okolí, provedením analýzy dílčích indicií a analýzy trhu po zohlednění všech vlivů působících na obvyklou cenu/tržní hodnotu. Po zvážení všech okolností stanovila znalkyně současnou obvyklou cenu na úrovni hodnoty porovnávací.8. Z potvrzení o zůstatku na účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že k tomuto datu žalobce disponuje na bankovním účtu částkou , částka, .9. Vztahy mezi účastníky jsou v současné době napjaté, syn žalované na žalobce podal trestní oznámení (e-mailová komunikace ze dne , datum, , žádost PČR o poskytnutí informací ze dne , datum, ).10. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, neboť žalobce se přiklonil k posudku o stanovení obvyklé ceny, který předložila žalovaná. Soud považuje návrh žalované na doplnění dokazování revizním posudkem za této situace pouze za projev obstrukčního postoje žalované k věci.11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky bytové jednotky specifikované ve výroku rozhodnutí. Ve spoluvlastnictví již žalobce nechce setrvat z důvodu neshod s žalovanou. Rozdělení bytu podle závěrů znaleckého zkoumání nepřichází v úvahu. Žalobce má zájem o přikázání jednotky do jeho vlastnictví s tím, že na vypořádání žalované je schopen zaplatit částku stanovenou dle znaleckého posudku.12. Podle ust. § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.13. Podle ust. § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.14. Podle ust. § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.15. Podle ust. § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.16. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením soud přistoupil ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním jednomu ze spoluvlastníků, a to žalobci, který je většinovým spoluvlastníkem, o nemovitost projevil zájem a rovněž prokázal, že je solventní k vyplacení spoluvlastnického podílu žalované za cenu stanovenou znaleckým posudkem.17. Znalecké posudky ohledně stanovení obvyklé ceny věci byly v průběhu řízení předloženy žalobcem i žalovanou. Žalobce cenu stanovenou znaleckým posudkem předloženým žalovanou bez výhrad akceptoval, soud proto vyšel pro výpočet vypořádacího posudku z obvyklé ceny nemovitostí ve výši , částka, . Vypořádací podíl žalované činí 1/3 z této částky, tedy , částka, .18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.59/23 ze dne 25. 9. 2023, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení, souladným s ochranou vlastnického práva podle článku 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Vzhledem ke skutečnosti, že soud pro přiznání náhrady nákladů řízení žádné mimořádné důvody neshledal, rozhodl o tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.