ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2025:20.C.104.2025.1 Datum: 2025-12-02 Předmět: o zaplacení částky 600 euro s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 3 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 2553 z. č. 89/2012 Sb."] ["náhrada nákladů""jistota""lhůty""náklady řízení"]
O co šlo: o zaplacení částky 600 euro s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 3 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 2553 z. č. 89/2012)
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 23. 4. 2025 domáhá zaplacení 600 EUR s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 11. 2. 2004, č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále též jen „nařízení“). Žalobu žalobce odůvodnil tím, že let, který byl složen ze dvou navazujících letů č. , Anonymizováno, na trase z Prahy do Istanbulu a č. , Anonymizováno, na trase z Istanbulu do Kuala Lumpur, s plánovaným časem příletu dne 26. 12. 2023 v 17:00 byl o 3 dny opožděn, neboť byla žalobci na letišti Václava Havla v Praze vydána letenka pouze do Istanbulu, nikoliv do cílové destinace. Podle žalobce žalovaná tuto skutečnost odůvodnila tím, že neměl platný test na Covid-19. Žalobce byl proto po dobu 3 dnů zdržen v Istanbulu. Žalobce uzavřel, že svůj nárok uplatňoval pomocí webového formuláře, nicméně potvrzení o tom již nedohledal, a následně dne 5. 12. 2024 uplatnil prostřednictvím svého advokáta svůj nárok zasláním předžalobní výzvy.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odmítla nárok žalobce a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná vznesla námitku promlčení z důvodu, že k uplatnění nároku vůči žalované došlo až 5. 12. 2024, tj. téměř rok po uskutečnění přepravy. Žalovaná sdělila, že splnila i informační povinnost podle čl. 14 nařízení zveřejněním formuláře pro uplatnění nároku s informacemi na svých webových stránkách. Žalovaná navíc uvedla, že vystavila žalobci palubní lístek pouze na let z Prahy do Istanbulu zcela oprávněně, neboť žalobce v rámci tzv. check-inu na letišti v Praze neprokázal řádně vyplněný formulář MDAC (Malaysia Digital Arrival Card), který byl od 1. 12. 2023 malajsijskými úřady vyžadován pro vstup do země.3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že námitka promlčení není souladná s dobrými mravy, neboť podle čl. 14 nařízení žalovaná nesplnila informační povinnost.4. Mezinárodní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 je dána v souladu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávaní a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, a to:Žalobce se měl na základě rezervace letenek účastnit dne 26. 12. 2023 letu z Letiště Václava Havla v Praze, Česká republika, do Kuala Lumpur, Malajsie. Let žalobce měl být složen ze dvou přímo navazujících letů, a to letu číslo TK 1770 na trase z Letiště Václava Havla v Praze, Česká republika, na letiště v Istanbulu, Turecko, odkud měl žalobce pokračovat letem číslo , Anonymizováno, na trase z letiště v Istanbulu, Turecko, na letiště v Kuala Lumpur, Malajsie. Plánovaný čas příletu žalobce do Kuala Lumpur byl stanoven na den 26. 12. 2023 v 17:00 hodin místního času. Celý let žalobce měl být operován žalovanou. Na Letišti Václava Havla v Praze byla vydána letenka pouze do Istanbulu, nikoliv do cílové destinace Kuala Lumpur. Žalobce následně po dobu tří dnů setrval v Istanbulu. Až po uplynutí této doby mu byly vydány letenky do Kuala Lumpur. Ke skutečnému příletu žalobce do cílové destinace došlo dne 29. 12. 2023, tedy o tři dny později oproti původně plánovanému času příletu. Pro vstup do Malajsie nebyl vyžadován test na Covid19. Letecká vzdálenost letu z Letiště Václava Havla v Praze, Česká republika, do Kuala Lumpur, Malajsie, měří 9 594 km.6. Sporná zůstala především skutková tvrzení, zda žalobce svůj nárok uplatnil vůči žalované vyplněním webového formuláře na stránkách žalované, a to několik dnů po uskutečnění předmětného letu, zda důvodem nevydání letenky do cílové destinace byla absence platného testu na Covid-19 a zda žalobce prokázal řádně vyplněný formulář MDAC při tzv. check-inu.7. Z dopisu ze dne 4. 12. 2024 má soud za prokázané, že žalobce dne 5. 12. 2024 uplatnil prostřednictvím svého advokáta svůj nárok zasláním předžalobní výzvy.8. Z výpisu z interního systému žalované má soud za prokázané, že žalovaná eviduje uplatnění nároku žalobce vůči žalované pouze dne 5. 12. 2024 a dne 5. 2. 2025.9. Ze sjetin z webových stránek , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalovaná uveřejnila formulář pro uplatnění žádosti o kompenzaci na svém webu.10. Z účastnického výslechu žalobce má soud za prokázané, že žalobce věděl o internetových stránkách žalované, nicméně je považoval za uživatelsky nepřívětivé.11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastnici řízení. Výpověď žalobce soud nepovažoval za přesvědčivou, když žalobce uvedl, že si „myslí“, že nárok uplatnil v půlroční lhůtě. Bylo patrné, že si sám není jistý, zda tomu tak skutečně bylo. Pokud uvedl, že zkoušel uplatnit svá práva asi dvakrát, odpovídá to spíše tvrzením žalované, podle které žalobce uplatnil nárok pouze dne 5. 12. 2024 a dne 5. 2. 2025. Není zřejmé, proč by si žalobce neuchoval potvrzení o uplatnění nároku, který podle jeho tvrzení uplatnil několik dnů po uskutečnění předmětného letu, když mohl v případě nevyplacení kompenzace podle nařízení očekávat spor, a to na rozdíl od nesporného uplatnění nároku dne 5. 12. 2024, kdy potvrzení o uplatnění nároku tohoto dne soudu předložil. Soud ani přes výzvu poskytnutou žalobci podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), proto neměl za prokázané, že by žalobce uplatnil nárok dříve než 5. 12. 2024.12. Na základě shodných tvrzení účastníků a výše uvedených důkazů a po jejich zhodnocení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobce se měl na základě rezervace letenek účastnit dne 26. 12. 2023 letu z Letiště Václava Havla v Praze, Česká republika, do Kuala Lumpur, Malajsie. Let žalobce měl být složen ze dvou přímo navazujících letů, a to letu číslo TK 1770 na trase z Letiště Václava Havla v Praze, Česká republika, na letiště v Istanbulu, Turecko, odkud měl žalobce pokračovat letem číslo , Anonymizováno, na trase z letiště v Istanbulu, Turecko, na letiště v Kuala Lumpur, Malajsie. Plánovaný čas příletu žalobce do Kuala Lumpur byl stanoven na den 26. 12. 2023 v 17:00 hodin místního času. Celý let žalobce měl být operován žalovanou. Na Letišti Václava Havla v Praze byla vydána letenka pouze do Istanbulu, nikoliv do cílové destinace Kuala Lumpur. Žalobce následně po dobu tří dnů setrval v Istanbulu. Až po uplynutí této doby mu byly vydány letenky do Kuala Lumpur. Ke skutečnému příletu žalobce do cílové destinace došlo dne 29. 12. 2023, tedy o tři dny později oproti původně plánovanému času příletu. Pro vstup do Malajsie nebyl vyžadován test na Covid19. Žalobce dne 5. 12. 2024 uplatnil prostřednictvím svého advokáta svůj nárok zasláním předžalobní výzvy. Žalovaná eviduje uplatnění nároku žalobce vůči žalované pouze výzvou ze dne 5. 12. 2024 a dne 5. 2. 2025. Žalovaná uveřejnila formulář pro uplatnění žádosti o kompenzaci na svém webu. Žalobce věděl o internetových stránkách žalované, nicméně je považoval za uživatelsky nepřívětivé. Letecká vzdálenost letu z Letiště Václava Havla v Praze, Česká republika, do Kuala Lumpur, Malajsie, měří 9 594 km.13. Podle článku 7 odst. 1 nařízení, ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 19. 11. 2009, ve spojených věcech C 402/07 a C 432/07, Christopher Sturgeon, Gabriel Sturgeon, Alana Sturgeon (C402/07), Stefan Böck, Cornelia Lepuschitz (C-432/07) proti Condor Flugdienst GmbH (C402/07), Air France SA (C-432/07), a na něj navazující judikaturou Soudního dvora EU, přísluší cestujícím při délce letu 1 500 až 3 500 km náhrada škody ve výši 400 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny.14. Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).15. Podle čl. 14 nařízení provozující letecký dopravce zajistí, aby u registrace k přepravě bylo zobrazeno čitelné oznámení, které je pro cestující zřetelně viditelné a které obsahuje tato slova: „Je-li vám odepřeno nastoupit na palubu nebo je-li váš let zpožděn nejméně o dvě hodiny, požádejte u přepážky registrace k přepravě nebo u brány pro nástup na palubu o listinu popisující vaše práva, zejména ohledně náhrady škod a pomoci.“ (odstavec 1). Odepře-li provozující letecký dopravce nástup na palubu nebo zruší-li let, předá každému postiženému cestujícímu písemné oznámení, které v souladu s tímto nařízením stanoví pravidla pro náhradu škody a pomoc. Toto oznámení předá rovněž každému cestujícímu postiženému alespoň dvouhodinovým zpožděním. Cestující rovněž dostane v písemné podobě údaje o kontaktu na určený vnitrostátní subjekt zmíněný v článku 16 (odstavec 2). Při uplatnění tohoto článku na nevidomé a zrakově postižené osoby se užijí jiné v
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.