5 C 112/2022-193 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu 18. 11. 2022 domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. a III. tohoto rozsudku. Uvádí, že nemovitosti byly součástí společného jmění žalobce a jeho manželky, zemřelé dne 15. 7. 2018. V důsledku vypořádání společného jmění manželů v rámci dědického řízení se na základě usnesení č.j. , spisová značka, ze dne 10. 2. 2021 stal žalobcem vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ a žalovaný vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ na nemovitostech. Mezi žalobcem a žalovaným vyvstaly nepřekonatelné rozpory, kvůli nimž nejsou schopni dohodnout se na společné správě nemovitých věcí. Žalovaný (jakožto žalobce) podal proti žalobci (jakožto žalovanému) žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí žalobcem a řízení je vedeno u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Vzhledem k tomu, že nemovitosti jsou obývány a užívány výlučně žalobcem, který je vlastníkem většího spoluvlastnického podílu, v nemovitostech dlouhodobě žije a tvoří, má k nim silný vztah, navrhl žalobce, aby soud rozhodl tak, že žalobce se stane výlučným vlastníkem nemovitých věcí a uhradí žalovanému vypořádací podíl. Jelikož je žalovaný nepominutelným dědicem žalobce, lze dle vyjádření žalobce z 22. 2. 2023 předpokládat, že i pokud budou nemovitosti přikázány do vlastnictví žalobce, v budoucnu přejdou do vlastnictví žalovaného a jeho potomků děděním. Žalobce závěrem navrhoval přikázání obou nemovitostí so svého výlučného vlastnictví, když tvrdil, že disponuje prostředky pro vyplacení podílů žalovaného.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se po smrti matky snažil žalobce podporovat a pomáhat mu, vztahy se však zhoršily poté, co žalovaný odmítl podepsat žalobcem navrhovanou dědickou dohodu, kterou by žalobce získal podíly, které měl v dědickém řízení žalovaný nabýt po matce. Žalovaný dá uvedl, že žalobce mu odmítá nemovitosti zpřístupnit, za jejich užívání žalovanému nic neplatí a svého postavení většinového spoluvlastníka zneužívá. Žalovaný s návrhem žalobce nesouhlasí, v podání z 4. 1. 2023 a 14. 4. 2023 uvádí, že má zájem o odkoupení podílů žalobce. Nemovitosti chce zachovat pro své děti a další generace. To, že nemovitosti v budoucnu na žalovaného či jeho děti přejdou děděním, žalovaný považuje za nepravděpodobné. V průběhu řízení se návrhy žalovaného ohledně možného vypořádání spoluvlastnictví měnily. Nejprve navrhoval přikázání obou nemovitostí do svého vlastnictví, poté přikázání ateliéru do vlastnictví žalobce a bytu do vlastnictví žalovaného, a to za současného zřízení věcného břemene doživotního bezplatného užívání bytu pro žalobce, později souhlasil s přikázáním obou nemovitostí do vlastnictví žalobce, a nakonec navrhoval přikázání bytu do vlastnictví žalobce a ateliéru do vlastnictví žalovaného, když tvrdil, že má zajištěny prostředky pro vyplacení spoluvlastnického podílu žalobce z ateliéru. Uvedl (21. 5. 2024), že byt postavilo v padesátých letech tehdejší , Anonymizováno, pro účely přidělování svým zaměstnancům. Byt byl přidělen dědovi žalovaného a jeho manželce, babičce žalovaného. V bytě se narodila matka žalovaného. Žalobce se do bytu přistěhoval po svatbě a po narození žalovaného by bytě žil s rodiči a prarodiči ve společné domácnosti. V rámci privatizace byl byt převeden do vlastnictví žalobce a jeho manželky.3. Soud bude nadále pro označení jednotky vymezené ve výroku I. užívat pojem „byt“ a pro označení jednotky vymezené ve výroku III. pojem „ateliér“.4. Mezi stranami je nesporné, že ateliér žalobce s manželkou vybudoval z peněz patřících do společného jmění manželů a žalobce jej užíval a stále užívá ke své umělecké činnosti. Byt i ateliér žalobce s manželkou zprivatizoval. Žalovaný v bytě vyrůstal. Byt má rozlohu 111 m² a dispozici , Anonymizováno, má rozlohu 79,1 m² a jde o jednu místnost s vyvýšeným mezipatrem a sociálním zázemím. Byt není s ateliérem funkčně spojen, oboje má vlastní vstup z chodby a oboje lze užívat odděleně. Byt se nachází v jiném patře než ateliér. Ani byt ani ateliér nelze reálně rozdělit. V domě, kde se byt a ateliér nacházejí, je přibližně dalších 26 jednotek. Žalobce v bytě bydlí a v ateliéru tvoří. Žalovaný nemá od skončení dědického řízení do bytu ani do ateliéru umožněn přístup a mezi účastníky neprobíhá žádná komunikace ohledně společné správy jednotek. Žalovaný má v domě spoluvlastnický podíl na jednotce protiatomového bunkru, dostal tedy klíč od společných prostor domu. Daná shodná tvrzení účastníků vzal soud v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) za svá skutková zjištění a nedokazoval je. Z právně významných skutkových tvrzení bylo sporné, jaká je hodnota předmětných nemovitostí a zda účastníci disponují dostatečnými prostředky pro vyplacení podílu druhého účastníka.5. Z provedených důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění, jimž odpovídá závěr o skutkovém stavu:Žalobce i žalovaný nabyli v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, po zesnulé , tituly před jménem, , jméno FO, každý ¼ bytu a ateliéru (zjištěno z usnesení č.j. , spisová značka, ze dne 10. 2. 2021). Žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální ¾ bytu a ¾ ateliéru a žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální ¼ bytu a ¼ ateliéru; žalobce je vlastníkem podílu ve výši , Anonymizováno, a žalovaný podílu ve výši , Anonymizováno, na společných částech budovy , adresa, (zjištěno z LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, ). V průběhu dědického řízení navrhoval žalovaný žalobci, že se vzdá svého podílu na ateliéru, když jej po smrti žalobce zdědí. Jako kompenzaci žalovaný navrhoval, že bude výlučným vlastníkem bytu s tím, že zde bude mít žalobce doživotní věcné břemeno užívání (zjištěno z emailu žalovaného žalobci ze dne 13. 1. 2019). Žalovanému byl předložen návrh smlouvy o smlouvě budoucí darovací, dle níž se v případě, že se žalobce jako budoucí dárce stane na základě dědické dohody výlučným vlastníkem bytu i ateliéru, zavazuje se bezúplatně darovat byt i ateliér žalovanému jako budoucímu obdarovanému pod podmínkou, že žalovaný žalobce přežije (zjištěno z nepodepsaného návrhu smlouvy o smlouvě budoucí darovací). Po skončení dědického řízení vyzval žalovaný žalobce ke zpřístupnění bytu i ateliéru (zjištěno z výzvy žalovaného ze dne 15. 4. 2021), žalobce navrhoval odkoupení obou podílů žalovaného za 2 100 000 Kč (zjištěno z reakce právního zástupce žalobce z 19. 4. 2021), což žalovaný odmítl, požadoval zpřístupnění jednotek jedenkrát měsíčně v odpoledních hodinách, dále požadoval za užívání jednotek žalobcem nad rámec spoluvlastnického podílu žalobce částku 13 289 Kč měsíčně a opět navrhoval převedení podílu na ateliéru na žalobce, pokud žalobce převede podíl na bytě na žalovaného za současného zřízení věcného břemene doživotního bezplatného užívání bytu ve prospěch žalobce (zjištěno z dopisu žalovaného ze dne 16. 5. 2021 a 3. 6. 2021). Tato nabídka byla žalobcem odmítnuta, žalobce nadále trval na nabídce odkupu obou podílů od žalovaného za 2 100 000 Kč (zjištěno z dopisu právního zástupce žalobce z 9. 6. 2021). Žalovaný uváděl, že taková částka neodpovídá obecné ceně nemovitostí v Dejvicích a sdělil, že svůj podíl nehodlá prodat (zjištěno z reakce žalovaného z 30. 6. 2021). Žalobce, resp. jeho právní zástupce žalovanému sdělil, že žalobce částkou 2 100 000 Kč nedisponuje, nicméně by v této výši sehnal úvěr, jelikož ale úvěrující subjekty vyžadují zajištění celou nemovitostí, nikoli jen její částí, je žalobce v dispozici s nemovitostmi značně omezen; požadovaná částka přesahující 13 000 Kč měsíčně za užívání nemovitostí je mimo možnosti žalobce jako starobních důchodce a v jeho silách je platit 6 000 Kč měsíčně (zjištěno z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2021). Právní zástupkyně žalovaného zaslala žalobci předžalobní výzvu, v níž shrnula, že jelikož žalobce neakceptoval návrh žalovaného na převedení podílu na ateliéru na žalobce, pokud žalobce převede podíl na bytě na žalovaného za současného zřízení věcného břemene doživotního bezplatného užívání bytu ve prospěch žalobce, a zároveň pro žalovaného je neakceptovatelná nabídka žalobce na odkoupení podílu žalovaného za částku 2 100 000 Kč, je situace taková, že žalobce užívá nemovitosti nad rámec svého podílu a za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2022 činí bezdůvodné obohacení žalobce částku celkově 172 744 Kč (zjištěno z předžalobní výzvy právní zástupkyně žalovaného z 19. 5. 2022). Dle právního zástupce žalobce jsou takové požadavky přehnané, neodpovídají realitnímu trhu, stavu nemovitostí, nerespektují věk a zdravotní stav žalobce a jsou také proti dobrým mravům; poukazuje dále na to, že žalovaný dosud nenavrhl částku finančního vypořádání spoluvlastnických podílů, která by pro něj byla akceptovatelná (zjištěno z reakce právního zástupce žalobce ze dne 30. 5. 2022). Právní zás