6 C 114/2025-45 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 17. 12. 2024 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 24 705,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne 15. 12. 2023 se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr, jiný než na bydlení, až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným v článku VI. a VII. smlouvy v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná v dne 14. 1. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 6. 6. 2025. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, kdy nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, konkrétně do databází vedených společností CNCB, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací, dále do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, neboť v těchto rejstřících nebyl veden. Dále žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Na základě této smlouvy byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr na bankovní účet číslo , č. účtu, dne 15. 12. 2023 ve výši 11 500 Kč. Dále si žalovaný sjednal službu klidné spaní za poplatek 219,60 Kč a službu presto za poplatek ve výši 165 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, a proto mu žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 7. 6. 2024, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak dostal prokazatelně do prodlení s úhradou celého úvěru dnem 8. 6. 2024. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 11 459,74 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 206,59 Kč, smluvního úroku ve výši 12 744,09 Kč, poplatku za službu klidné spaní 109,80 Kč a poplatku za službu presto ve výši 149,10 Kč. Žalovaný zaplatil na jistinu pouze částku 40,24 Kč dne 7. 2. 2024. Žalovanému byla dne 27. 11. 2024 odeslána předžalobní výzva, avšak bezvýsledně.2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 317643/2024–5, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud je proto usnesením ze dne 31. 3. 2025 zrušil a ve věci nařídil jednání na 16. 7. 2025, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Zástupce žalobce se k jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno doručení žaloby a předvolání dnem 19. 6. 2025. Po provedení listinných důkazů soud jednání odročil za účelem doplnění dokazování na 22. 10. 2025, přičemž i k tomuto jednání řádně a včas předvolal zástupce žalobkyně a žalovaného. Zástupce žalobkyně se k jednání znovu omluvil, žalovaný se znovu nedostavil bez omluvy, ač měl vykázáno opětovné doručení žaloby a předvolání k jednání dnem 11. 8. 2025. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: účastníci uzavřeli dne 15. 12. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, jiný než na bydlení (spotřebitelský úvěr) se schváleným kreditním rámcem 80 000 Kč s dobou splatnosti 7. 6. 2025, přičemž roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce (RPSN) byla sjednána na 1780,80 % a denní úroková pevná sazba ve výši 0,983 %. Splatnost první splátky byla sjednána na 14. 1. 2024 a celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Součástí smlouvy jsou i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním a uchování osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky, (VOP) (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ). Žalobkyně poskytla žalovanému bankovním převodem dne 15. 12. 2023 částku 11 500 Kč na účet číslo , č. účtu, (prokázáno listinou Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, odpovědí Raiffeisenbank k dotazu soudu, včetně přílohy dne 3. 6. 2025). Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného (prokázáno listinou Identifikované příjmy, Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., týkající se žalovaného). Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku 6 206,99 Kč, přičemž z této částky započetla žalobkyně 40,24 Kč na jistinu. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 7. 6. 2024 k úhradě dlužné částky a smlouvu vypověděla (prokázáno touto výzvou), a prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 27.11.2024 k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou). Po podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho (oznámení žalobkyně ze dne 4. 9. 2025).5. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., a má za prokázaný tento skutkový stav: účastníci uzavřeli dne 15. 12. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne 15. 12. 2023 částku 11 500 Kč. Z této částky jí žalovaný zaplatil pouze 6 206,99 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni řádně nesplácel, žalobkyně proto smlouvu vypověděla. Ve smlouvě byla účastníky sjednána RPSN ve výši 1780,80 % při čerpání celého kreditního rámce a denní pevná úroková sazba ve výši 0,983 %, což je v přepočtu 358,79 % ročně. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku.6. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle ustanovení § 588 občanského zákona, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákona, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákona, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákona, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud shledal smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřenou mezi účastníky dne 15. 12. 2023 neplatnou vzhledem k výši sjednané úrokové sazby 0,983 % denně (což představuje 358,79 % ročně), i k výši sjednané RPSN 1780,80 %.12. Podle recentní judikatury Nejvyššího soudu (viz například rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 a usnesení sp. zn. 20 Cdo 644/2021 ze dne 1. 6. 2021) lze takto sjednanou výši úroku, která mnohonásobně přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry, posoudit jako jednání rozporné s dobrými mravy, a proto neplatné ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákona. V projednávané věci úroková sazba výrazně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů, poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy. Je evidentní, že sjednaná úroková sazba ve výši téměř 359 % ročně je extrémně vyšší než úroková míra na trhu obvyklá, a představuje proto hrubý nepoměr mezi sjednaným plněním smluvních stran. Úvěrová smlouva sjednaná mezi účastníky je proto absolutně neplatné právní jednání jako celek.13. Vzhledem k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy jsou si smluvní strany povinny vrátit vše, co si poskytly, a to na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2991 občanského zákona. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni celou jistinu po odečtení již žalovaným vyplacené částky, a to bez ohledu na to, jakou částku si žalobkyně započetla na jistinu a jakou na úroky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 500 Kč, ze které jí žalovaný vrátil částku 6 206,99 Kč, je žaloba co do částky 5 293,01 Kč důvodná, a soud jí proto vyhověl, když příslušenství pohledávky přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 občanského zákona ve výši podle § 2 Nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. v platném znění ode dne následujícího po splatnosti. Ve zbývající části, specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. Výrok o nákladech řízení je odůvod