6 C 202/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému domáhá zaplacení částky 13 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 7. 4. 2022 autobusem linky 125 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 2. 5. 2022 autobusem linky 125 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 21. 6. 2023 metrem linky C veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 28. 6. 2023 autobusem linky X125 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 7. 7. 2023 metrem linky C veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 16. 7. 2023 metrem linky C veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 23. 9. 2023 autobusem linky 125 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 30. 10. 2023 autobusem linky 125 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dále cestoval dne 5. 6. 2024 autobusem linky X125 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Vznikla mu tak povinnost zaplatit za každou z těchto jízd jízdné ve výši 30 Kč a smluvní pokutu (přirážku k jízdnému) ve výši 1 500 Kč. Tyto částky žalovaný žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění.2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k připojené žalobě a k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byly žaloba spolu s usnesením doručeny dne 16. 6. 2025, avšak na výzvu soudu se nevyjádřil. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není potřeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobní tvrzení má soud za prokázána zápisy o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 4. 2022, 2. 5. 2022, 21. 6. 2023, 28. 6. 2023, 7. 7. 2023, 16. 7. 2023, 23. 9. 2023, 30. 10. 2023 a 5. 6. 2024, odeslání předžalobní upomínky ze dne 31. 1. 2025 žalovanému má soud za prokázané předžalobní upomínkou z tohoto data a potvrzením o odeslání písemnosti prostřednictvím České pošty s datem podání 6. 2. 2025. Výše jízdného a smluvní pokuty je soudu známa z jeho úřední činnosti a byla zároveň prokázána tarifem žalobkyně.5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit jízdné včetně přirážky k jízdnému a celkovou dlužnou žalovanou částku žalobkyni neuhradil ani po předžalobní výzvě k plnění. Nárok žalobkyně je odůvodněn § 2550 a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon, v platném znění, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve výši 400 Kč za jeden úkon. V souladu s § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o náhradu za 21% DPH, tedy o 315 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 2 615 Kč.7. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.