7 C 263/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy ke každému 18. dni v měsíci. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně prověřila možnosti žalované úvěr splácet, tzv. úvěruschopnost, a dospěla k závěru, že žalobkyně je schopna úvěr splácet. Tento závěr žalobkyně učinila na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení atd.). Dále byla ověřena historie žalované v NRKI – nebankovní registr klientských informací. Na základě dostupných údajů a tzv. scoringu žalobkyně rozhodla o poskytnutí úvěru. Vedle jistiny pak žalobkyně tvrdila právo na zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o úvěru dle bodu 6.1 v celkové výši , částka, a dále náhrady nákladů vzniklých s prodlení žalovaní dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, přistoupila žalovaná k zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru k datu , datum, . K tomuto datu se všechny nároky vzniklé na podkladě smlouvy o úvěru staly součástí jistiny, která nově tvořila částku , částka, . Dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy bylo ujednáno, že nezaplatí-li žalovaná novou jistinu ke dni zesplatnění úvěru, je povinna platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Závěrem pak shrnula, že na podkladě úvěrové smlouvy má právo na zaplacení částky , částka, jako nové jistiny, smluvní pokuty ve vši , částka, s příslušenstvím, náhrady nákladů ve výši , částka, , smluvní pokuty 0,1% denně v kapitalizované výši od , datum, do dne podání žaloby, úroku za poskytnutí úvěru z částky původní jistiny , částka, ve výši 72,84 % p.a. ročně, přičemž za dobu od 91. dne prodlení pak úrok požaduje v částce 12,75% p.a.. Dále žalovanou částku tvoří úhrada z pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Žalovaná však ničeho nezaplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . k němu se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a na záklaě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.4. Z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy soud zjistil, že že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru v celkové výši , částka, , kterou bude žalovaná splácet v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 72,84 % p. a., RPSN 102,82 %. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vznikla žalované povinnost poskytnout žalobkyni za každé jednotlivé prodlení smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobkyně měla dále vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. Jejich výše činí u každé splátky částku , částka, . V případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dni automaticky dojde k zesplatnění úvěru s tím, že se okamžitě splatnými stává celá jistina, veškeré úroky, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Jestliže ke dni zesplatnění není zaplacena nová jistina úvěru (sestávající se z nezaplacení jistiny a dosud nezaplacených úroků), vznikne žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Při prodlení s hrazením jakéhokoliv peněžitého dluhu byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení. Nabídka na uzavření Smlouvy byla učiněna prostřednictvím klientské zóny, v níž žalovaná vyplnila do příslušeného podpisového okna vztahující se k této nabídce své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši , částka, , která byla za tímto účelem zaslána žalobkyni na bankovní spojení žalované.5. Z oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyní byl akceptován návrh na uzavření smlouvy o úvěru.6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na bankovní účet žalované č. , č. účtu, byla pod VS č. , var. symbol, vyplacena dne , datum, částka ve výši , částka, .7. Z výpisu z účtu , právnická osoba, č.ú. , č. účtu, soud zjistil, že jde o bankovní účet žalované.8. Z karty klienta (žalované) soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr žalobkyni ničeho neuhradila.9. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.10. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky před podání žaloby. Z výpisu sledování zásilek soud z jistil, že předžalobní výzva byla žalované doručována dne , datum, a toho dne se dostala do sféry dispozice žalované.11. Další dokazování soud neprováděl, když měl za to, že zjistil všechny rozhodné skutečnosti potřební pro právní posouzení věci.12. Na základě uvedených skutkových zjištění pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.13. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 72,84 % p. a., RPSN 102,82 %. Částka ve výši , částka, byla žalované vyplacena na její bankovní účet dne , datum, . Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, když na sjednané splátky neuhradila ničeho. Žalobkyně tak celý úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Dlužnou částku však žalovaná neuhradila, a to ani po zaslané předžalobní výzvě k plnění, která byla do sféry její dispozice doručena dne , datum, .14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru že dohodnutá výše úroků ve výši 60 % ročně podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, a za takového stavu je odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.20. Pro srovnání lze např. i odkázat například na věci posuzované Městským soudem v Praze pod sp. zn. 22 Co 197/2019-99, ve kterém byla posuzována nominální úroková sazba úvěru ve výši 90 % p. a., nebo pod sp. zn. 25 Co 64/2022, ve kterém byla posuzována nominální úroková sazba úvěru ve výši 83,86 % p. a., nebo pod. sp. zn. 35 Co 345/2022, ve kterém byla posuzována nominální úroková sazba úvěru ve výši ve výši 62,47 %, přičemž ve všech těchto uvedených případech Městský soud v Praze shledal velký rozdíl mezi obvyklou a sjednanou výší úročení, přičemž takto zjištěné rozdíly považoval i s odkazem na další judikaturu za jednoznačně nepřiměřené a rozporné s dobrými mravy.21. V roce 2024 úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů v České republice mírně klesaly, reagovaly totiž na snižování základních sazeb České národní banky. Průměrné sazby se v průběhu roku pohybovaly v průměru kolem 8 % a nové obchody na konci roku 2024 se pohybovaly v průměru kolem 8,7 % (k tomu srov. veřejně dostupné informace na www.csu.cz nebo www.cnb.cz).22. Za zjištěných skutkových okolností, kdy žalobkyně žalované poskytla spotřebitelský úvěr s úrokovou sazbou ve výši 72,84 %, tedy s úrokovou sazbou dosahující téměř desetinásobku běžné průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů dosahované na trhu těchto finančních produktů, nelze než takové jednání posoudit jako rozporné s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z., což zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Takové jednání současně zakládá hrubý nepoměr mezi