10 C 154/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím na adrese [adresa žalované]. 2. Žalovaná zůstala nečinná a proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávkách plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o uzavření smlouvy ze dne [datum], když k uzavření nové smlouvy místo původní udělila žalované plnou moc žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalované služby, přičemž jí následně vyúčtovala nedoplatek na těchto službách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 13 700,62 Kč za dodávky plynu za období od 9. 10. 2019 do 20. 4. 2020, a to se splatností do 12. 6. 2020. Následně však žalobkyně vystavila žalované dobropis ve výši 4 770,90 Kč, a to fakturou [číslo] se splatností do 24. 11. 2020. Žalovaná tak byla povinna zaplatit za poskytnuté služby, tj. dodávku plynu žalobkyni částku ve výši 8 970,72 Kč (13 700,62 Kč – 4 770,90 Kč). Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 16. 10. 2020, včetně dodejky. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku. 6. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a žalovaná ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. byla povinna řádně a včas zaplatit vyúčtovanou cenu dodaného plynu, což nesplnila, ačkoliv se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami k tomu zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur, resp. po splatnosti pozdějšího dne, kdy byl žalované vyúčtován dobropis. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 8 920,72 Kč, skládající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje nároky z titulu nezaplacených dodávek plynu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.