10 C 194/2020-136 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný [číslo] byl povinen zdržet se invektiv vůči žalobkyni, a aby byl povinen na webových stránkách policie [webová adresa] uveřejnit omluvu v tomto znění: Omlouvám se Bc. [celé jméno žalobkyně], LL.M. za to, že jsem o ní v SMS zprávě napsal, že je„ BLBKA“ a aby žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] byli povinni zaplatit jí částku 200 000 Kč každý s tím, že dne 11.5.2019 jí žalovaný 1 v SMS komunikaci nazval„ blbkou“ a tento závadový stav nevysvětlil, nezhojil jak on, tak ani ministr vnitra- žalovaný 2. Po žalovaném 1 žádala omluvu, tato však nebyl učiněna. Tímto jednáním došlo ke snížení její vážnosti a jejího postavení ve společnosti a ve veřejném a soukromém životě ve značné míře a došlo tedy nepochybně k neoprávněným zásahům do jejího práva na ochranu osobnosti podle § 81 o.z. V písemnosti ze dne 24.6.2019 žalovaný 2 uvedl, že z fotografie SMS zprávy není možné vyvodit jakkýkoliv závěr, a nelze jednoznačně určit, zda se jedná o věrohodné zachycení digitálních dat skutečně obsažených v mobilním telefonu. Písemnost ze dne 2.7.2019 ze strany kabinetu ministra vnitra jí odkazuje na občansko- právní cestu. Tímto došlo k nesprávnému úřednímu postupu a nečinnosti žalovaného 2. 2. Žalobkyně podáním ze dne 13.listopadu 2020 navrhla rozšíření žaloby o zaplacení částky 7 500 Kč za vypracování znaleckého posudku. Soud usnesením ze dne 4.února 2021 připustil rozšíření žaloby. 3. Žalovaný 1 navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že pokud žalobkyně uvádí, že se jednalo o nesprávný úřední postup, pak namítá promlčení nároku a nedostatek své pasivní věcné legitimace. Pokud jde o SMS zprávu tato nemohla být určena žalobkyni a ani se žalobkyně netýkala. Žalovaný 1 komunikoval se žalobkyní pouze přes aplikaci WhatsApp, kde žalovaný 1 žalobkyni odpovídal. Žalovaný 1 se žalobkyní dne 11.5.2019 v sobu večer nekomunikoval. Žalovaný 1 je ochoten se žalobkyni za doručení zprávy omluvit. Nikoliv však za to, že vůči žalobkyni použil invektivum. 4. Žalovaný 2 navrhnul zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku své pasivní věcné legitimace, když má za to, že je třeba na projednávanou věc aplikovat zákon č. 82/1998 Sb., když žalobkyně tvrdí, že se žalovaný 2 dopustil nečinnosti při řešení předmětné situace. Vykonává-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka, některý ze subjektů uvedených v ust. § 3 zákona č. 82/1998 Sb. při výkonu veřejné moci, který je mu svěřen, odpovídá za tento zásah a případnou újmu stát, a to v případě, že se tak za podmínek stanovených tímto zákonem stalo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V takových případech je zákon č. 82/1998 Sb. v poměru speciality k obecné úpravě občanského zákoníku, neboť upravuje užší množinu neoprávněných zásahů do osobnosti člověka a občanský zákoník se užije pouze podpůrně v otázkách, které nejsou tímto zvláštním předpisem upraveny. 5. Z tvrzení žalobkyně a fotokopie SMS zprávy, kterou žalovaný 1 nerozporoval soud zjistil, že žalobkyně zaslala na služební telefon žalovaného 1 dne 11.5.2019 SMS zprávu:„ Zdravím Vás a děkuji za rychlé předání mého včerejšího podnětu. V úterý provedu jen nejnutnější, aby se vedení konečně rozsvítilo a začali policii vést, ne“ manažerovat“. Nic osobního. Hezký večer. P.L.“ Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a z SMS zprávy soud zjistil, že dne 11.5.2019 byla zaslána z čísla [číslo] (služební číslo žalovaného 1) na telefonní [číslo] (telefonní číslo žalobkyně) SMS zpráva:„ Jen pro informaci…..od té blbky“. Z dopisu žalovaného 2 ze dne 24. června 2019 soud zjistil, že mimo jiné v žádosti ze dne 21.5.2019 žalobkyně uvedla, že vzhledem k nevyřešené situaci, kdy mi policejní prezident [celé jméno žalovaného] ze služebního telefonu napsal o„ blbce“, žádám, aby byl striktně vyloučen z všech řízení, které se vedou s mojí osobou nebo v jejím zmocnění, jelikož, se důvodně domnívám, že je vůči mé osobě podjatý“. Žalovaný 2 k tomuto odpověděl, že dovozovat případnou podjatost prezidenta vůči své osobě pouze z předložené fotografie v žádosti nelze, neboť z této fotografie není možné vyvodit jakýkoliv závěr, vyjma toho, že se jedná o neznámý způsob manuální extrakce provedené pravděpodobně přímo žalobkyní pomocí přístupu přes uživatelské rozhraní mobilního telefonu. Ve zkoumaném případě nelze zcela jednoznačně určit, zda se jedná o věrohodné zachycení digitálních dat skutečně obsažených v mobilním telefonu. Informace, která je zachycena na fotografii, tak nemusí odpovídat reálnému stavu věci, jelikož důkaz získaný z dat manuálně extrahovaných neposkytuje potřebnou jistotu o autentičnosti a integritě důkazu. Především nelze pouze z přiložené fotografie jednoznačně vyvodit závěr, že se jedná skutečně o konverzaci, které se účastnil policejní prezident. Z dopisu žalobkyně ze dne 26. června 2019 soud zjistil, že žalobkyně požádala žalovaného 2 o sdělení termínu k osobnímu jednání (i za přítomnosti policejního prezidenta), kde prokáže autentičnost SMS zprávy. Z dopisu [jméno] [příjmení], pověřeného řízením kanceláře ministerstva vnitra, ze dne 2.července 2019 soud zjistil, že žalobkyni bylo sděleno, že není v kompetenci ministra jakkoli se zabývat sporem občanskoprávního charakteru mezi ní a panem brig. gen. Mgr. [celé jméno žalovaného] ohledně údajně proběhnuvší SMS komunikace. Z uplatnění náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem a nečinnost-policejním prezidentem [celé jméno žalovaného] a ministrem vnitra [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že dne 5. března 2020 žalobkyně uplatnila u Ministerstva vnitra ČR náhradu škody za nesprávný úřední postup [celé jméno žalovaného] a ministra vnitra [celé jméno žalovaného] tím, že jí policejní prezident tituloval v SMS komunikaci„ blbkou“ a tento závadový stav nezhojil ani ministr vnitra, kterého žádala o vyřešení situace a požadovala náhradu škody v částce 200 000 Kč. Z odpovědi Ministerstva vnitra ČR ze dne 9.dubna 2020 soud zjistil, že Ministerstvo vnitra ČR uvedlo, že nárok je promlčen a že tímto zamítavým stanoviskem není dotčeno její právo, obrátit se žalobu na soud. 6. Podle § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 7. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 8. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 9. Podle § 1 zák. [číslo] Sb (dále jen OdpŠk). stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 3 OdpŠk (1) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby") ,c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti"). Dle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 6 odst. 1 OdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Podle odst. 2 Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Podle odst. 7 Úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode