10 C 244/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19.4.2021 do zaplacení jako úhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu způsobeného nepřiměřenou délkou správního řízení o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, kdy řízení bylo zahájeno dne 1.6.2015 a není dosud skončeno, přičemž o žádosti mělo být rozhodnuto do 60 dní, maximálně do 90 dnů. Žalobce se na průtazích nepodílel, sám se snažil o odstranění průtahů a zaměstnanecká karta má pro žalobce zvýšený význam. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná se za překročení lhůty žalobci omluvila, což žalovaná považuje za přiměřenou satisfakci. Postižitelné jsou pouze jednotlivé průtahy v řízení, neboť uvedené správní řízení je řízením veřejnoprávní povahy. Žalobce dne 1. 6. 2015 podal žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve formě zaměstnanecké karty. Žalobce ve skutečnosti od počátku nevykonává práci na pracovní pozici pomocní pracovníci obchodního provozu u [právnická osoba] a.s., nýbrž je u této společnosti zaměstnán jako člen bezpečnostní služby/hlídač ve velkotržnici [název]. Žalobce po celou dobu pracoval na jiné pracovní pozici, v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání Úřadu práce. Tím se dopustil výkonu nelegální práce. Správní orgán I. stupně je přesvědčen, že žalobce hodnověrně nesplnil podmínky stanovené zákonem. 3. Ze správního spisu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že dne 1. 6. 2015 podal žalobce žádost o prodloužení zaměstnanecké karty. Se žádostí předložil pracovní smlouvu uzavřenou dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno] s nástupem do práce dne 1. 7. 2015 na pracovní pozici pořadatel – pomocný pracovník obchodního provozu na dobu určitou do 30. 6. 2017, bez zkušební doby. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky dne 1. 6. 2015 správní řízení přerušil do doby doručení vyžádaného závazného stanoviska Úřadu práce. Dne 9.6.2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hlavní město Prahu vydal souhlasné závazné stanovisko pro žalobce na druh práce pomocní pracovníci obchodního provozu. Dne 23. září 2015 oddělení pobytových agend sdělilo, že žalobce pracuje od 1.5.2008 do současnosti u [právnická osoba] [anonymizováno] na pozici ostraha. Dne 29.5.2017 vydal Odbor azylové a migrační politiky rozhodnutí, kterým zamítl žádost a platnost povolení k dlouhodobému pobytu formou zaměstnanecké karty neprodloužilo. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání a předložil pracovní smlouvu ze dne [datum] na pracovní pozici pracovník ostrahy na dobu neurčitou. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutím ze dne 11. prosince 2018 rozhodnutí správního orgánu I. stupně [číslo jednací] [číslo] ze dne 29.5.2017 zrušila a věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Odbor migrační a azylové politiky vyzval žalobce dne 18.7.2019 k podání nové žádosti o vydání zaměstnanecké karty, neboť došlo ke změně pracovního zařazení. Dne 6.8.2019 žalobce podal žádost o vydání zaměstnanecké karty, která byla vedena pod [číslo jednací]. Dne 14.1.2021 vzal žalobce tuto žádost zpět a usnesením ze dne 21.1.2021 bylo správní řízení vedené pod [číslo jednací] zastaveno. Podle Národní soustavy povolání pro pomocného pracovníka v obchodě není požadavek na školní vzdělání, ani žádné odborné dovednosti. Podle Národní soustavy kvalifikací je pro ostrahu majetku a osob potřeba odborné kvalifikace. Dne 3.3.2020 žalobce žádal o urychlené vyřízení žádosti o prodloužení platnosti k dlouhodobému pobytu. Dne 17.6.2020 Úřad práce, Krajská pobočka pro hl.m. Prahu zaslal odboru azylové a migrační politiky všechna rozhodnutí o povolení k zaměstnání žalobce, kdy všechna rozhodnutí o povolení k zaměstnání a prodloužení k povolení zaměstnání byla vydána pro druh práce nejprve pomocní skladníci, později pomocní pracovníci obchodního provozu. Dne 21. října 2020 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opatření proti nečinnosti, kterým odboru azylové a migrační politiky ve věci sp.zn. OAM [číslo] uložila, aby do 30 dnů od doručení tohoto opatření vydala rozhodnutí ve věci. Dne 18. ledna 2021 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opakované opatření proti nečinnosti, kterým odboru azylové a migrační politiky ve věci sp.zn. [spisová značka] [číslo] přikázala, aby do 15 dnů od doručení tohoto opatření vydala rozhodnutí ve věci řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty pro žalobce. Dne 17.5.2021 vydal odbor azylové a migrační politiky rozhodnutí, kterým žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu zamítl a platnost povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty neprodloužil. Účastníci učinili nesporným, že proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. 4. Z Nároku na náhradu škody – odškodnění za nepřiměřenou délku řízení soud zjistil, že žalobce podáním ze dne 18.2.2020 požádal o přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Z odpovědi žalované soud zjistil, že dne 29. července 2021 žalovaná konstatovala, že nebyla dodržena lhůta k vydání rozhodnutí, za což se žalobci omluvila, odmítla však žádost žalobce na uhrazení nemajetkové újmy v penězích v částce 200 000 Kč. 5. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen "zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 6. Podle § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 7. Podle 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3). 8. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 9. Podle § 169 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb. ve znění účinné do 14.8.2017 pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech nebo pokud ministerstvo žádalo o vydání závazného stanoviska podle odstavce 17. 10. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Teprve marným uplynutím této lhůty se ocitá stát jako dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 489 obč. zák. § 1723 odst. 1 o.z.) v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003 sp.zn. [spisová značka]). 11. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23.4.2015, sp.zn. [ústavní nález] uvedl, že účelem institutu zadostiučinění podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je následná kompenzace negativních důsledků vzniklých v souvislosti s poskytováním práva na soudní a jinou právní ochranu v podobě nemajetkové (nehmotné) újmy vzniklé porušením typicky základního práva účastníka řízení na p