10 C 465/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 46 200 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení uzavřeli dne 23. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit částku ve výši 53 100 Kč, skládající se z jistiny ve výši 30 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 23 100,00 Kč, a to v týdenních splátkách po 885 Kč. První splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a následující vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Nejprve bylo přitom hrazeno na úrok a poté na jistinu. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec bylo ujednáno, že se celý úvěr stává splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, a proto žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 6 900 Kč vydělila výší týdenní splátky (885 Kč) a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky tak nastala ke dni 25. 5. 2017 a datum prodlení pak ke dni 18. 5. 2018. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný žádal o částku 30 000 Kč s tím, že uvedl, že jeho měsíční příjem činí celkem 57 000 Kč a výdaje 38 100 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 3. 2017, mezi žalobkyní a žalovaným, včetně formuláře pro standardní informace, bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 30 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila částku 53 100 Kč, přičemž žalovaný se zavázal ji splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 885 Kč. První splátka byla splatná do 30. 3. 2017 a následující do 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Ze smlouvy soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Podle čl. Následky porušení povinností Klienta smluvních podmínek bylo ujednáno, že v případě prodlení se splácením zápůjčky, či jejím neplněním, se stává celý dluh splatný v termínu následující nejblíž splátky. Z platební historie žalovaného vyplývá, že žalovaný zápůjčku splácel zcela nepravidelně, přičemž uhradil celkem toliko částku ve výši 6 900 Kč. Z předžalobní výzvy, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že se žalovaným došlo platně podle § 2390 a násl. o. z. k uzavření smlouvy o zápůjčce dne 23. 3. 2017, byť označené jako smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal splatit zápůjčku spolu s poplatkem v 60. týdenních splátkách v celkové výši 53 100 Kč. Protože žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, když uhradil toliko celkem částku 6 900 Kč, porušil své závazky plynoucí ze smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný podle čl. Následky porušení povinností Klienta smluvních podmínek. Žalovaný ani po upomínání neuhradil ničeho, pročež žalobkyni dluží stále částku ve výši 46 200 Kč (53 100 Kč – 6 900 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni je přitom přiznal od požadovaného dne 18. 5. 2018, když již měla být uhrazena poslední splátka při řádném splacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 910 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 310 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč, představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby). 9. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.