15 C 25/2019-327 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 853 007,10 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s [jméno] [příjmení] uzavřel manželství dne [datum]. Toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 4. 2013, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 18. 3. 2014. Tímto rozsudkem zaniklo společné jmění manželů, které nebylo vypořádáno ani dohodou bývalých manželů ani v zákonem stanovené lhůtě nebyla podána žaloba na jeho vypořádání a nastala tak domněnka vypořádání dle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], tedy těsně před uplynutím tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění manželů, bez zanechání závěti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 8. 2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 8. 2018, nabyl žalovaný dědictví jako dědic po zemřelé [jméno] [příjmení] ze zákona. Žalobce se obrátil na žalovaného jako na dědice, aby mu uhradil pohledávky za zemřelou [jméno] [příjmení]. Žalovaný dobrovolně plnit nechtěl, a proto se žalobce dle § 643 OZ obrátil na soud. Za trvání manželství byla manželům [příjmení] v roce 2004 poskytnuta bezúročná půjčka ve výši 1 400 000 Kč paní [celé jméno svědkyně]. Splatnost půjčky byla ponechána na vůli dlužníků. Na konci roku 2014 vyzvala věřitelka dlužníky k úhradě půjčky. Úhrady půjčky byly provedeny výhradně žalobcem vždy ke konci roku 2014, 2015 a 2016. Polovina dluhu, tedy 700 000 Kč přešla na žalovaného jako dědice. [jméno] [příjmení] si dle dohody bývalých manželů ponechala po rozvodu v užívání byt na adrese [adresa žalobce]. Vzhledem k tomu, že paní [příjmení] řádně a včas nehradila nájem, obrátil se na žalobce pronajímatel pan [příjmení] s tím, že je nutné nájemné za byt uhradit. Žalobce tedy za paní [příjmení] nájemné hradil, a to v dubnu 2015 5 500 Kč, v prosinci 2015 16 500 Kč, v dubnu 2016 22 000 Kč a v lednu 2017 11 000 Kč Celkem žalobce za paní [příjmení] uhradil po rozvodu manželství na nájemném částku 55 000 Kč. Tento závazek přešel na žalovaného jako na dědice. Dále žalobce uvedl, že za uvedený byt hradil za [jméno] [příjmení] spotřebu elektrické energie. Za období od 13. 3. 2014 do 13. 3. 2015 uhradil zálohy na spotřebu elektrické energie ve výši 2 970 Kč. Spotřeba byla dodavatelem elektrické energie vyúčtována na částku 2 716,52 Kč. Vzhledem k tomu, že na zálohách vznikl přeplatek ve výši 1 113 Kč, vznikla žalobci za [jméno] [příjmení] pohledávka 1 603,52 Kč. Za období od 11. 3. 2015 do 9. 3. 2016 uhradil žalobce dodavateli zálohy za spotřebu elektrické energie ve výši 2.750 Kč. Na zálohách vznikl přeplatek ve výši 269,45 Kč a žalobci vznikla za [jméno] [příjmení] pohledávka ve výši 2 480,55 Kč. Za období od 10. 3. 2016 do 8. 3. 2017 uhradil žalobce zálohy za spotřebu elektrické energie ve výši 2 640 Kč. Faktura za spotřebu elektrické energie byla dodavatelem vystavena na částku 5 999,50 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 3 360 Kč a doplatek za elektřinu a regulované služby ve výši 173,83 Kč, tedy celkový nedoplatek 3 534 Kč. Žalobci tak vznikla za [jméno] [příjmení] pohledávka ve výši 6 173,33 Kč Celkem žalobce za paní [příjmení] uhradil po rozvodu za spotřebu elektrické energie v bytě Na Výtoni částku 10 257,40 Kč a tento závazek rovněž přechází na žalovaného. Žalobce rovněž za paní [příjmení] hradil náklady vzniklé u společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], když od 14. 5. 2014 do 20. 2. 2017 žalobce za paní [příjmení] uhradil 9.213 Kč a tento závazek přechází na žalovaného. Dále žalobce uvedl, že paní [příjmení] byla spoluvlastníkem nemovitosti [adresa] v obci [obec] a nemovitost v roce 2014, 2015 a 2016 využívala. Byla tak povinna se rovným dílem s žalobcem podílet na nákladech. Žalobce na vytápění za předmětné období pořídil dříví v celkové výši 1.606 Kč, paní [příjmení] se tedy byla povinna podílet na těchto nákladech částkou 803 Kč. Za dodávku elektřiny do této nemovitosti si dodavatel od 15. 10. 2013 do 1. 10. 2014 vyúčtoval částku 35.903 Kč. S ohledem na právní moc rozsudku o rozvodu manželství manželů [příjmení] je požadovaná částka vypočítána jako poměrná výše z ročního zúčtovacího období připadající na dobu po rozvodu v délce 7 měsíců, tedy částka 20 943 Kč. Dále si dodavatel za dodávku elektřiny za období od 2. 10. 2015 do 15. 10. 2015 vyúčtoval částku 42 299,33 Kč, kdy na zálohách byla uhrazena částka 35 200 Kč a nedoplatek ve výši 7 099 Kč byl doplacen dne 9. 11. 2015 a za období od 1. 11. 2015 do 31. 10. 2016 dodavatel předepsal žalobci na zálohách částku 37 400 Kč, kterou žalobce uhradil a následně za toto období doplatil nedoplatek ve výši 11 998 Kč. [příjmení] [příjmení] byla tedy povinna podílet se z titulu spoluvlastnického práva na nákladech ve výši ½, tedy v částce 56 320,20 Kč. Tento závazek rovněž přechází na žalovaného. Předmětná nemovitost byla pojištěna u společnosti [právnická osoba] pojistnou smlouvou [číslo]. Výše pojistného za období od 11. 4. 2014 do 11. 7. 2014 činila 1 832 Kč, od 11. 7. 2014 do 11. 10. 2014 1 832 Kč, od 11. 10. 2014 do 11. 1. 2015 1 857 Kč, od 11. 1. 2015 do 11. 4. 2015 1 857 Kč, od 11. 4. 2015 do 11. 7. 2015 1 857 Kč, od 11. 7. 2015 do 11. 10. 2015 1 857 Kč, od 11. 10. 2015 do 11. 1. 2016 1 876 Kč, od 11. 1. 2016 do 11. 4. 2016 1 876 Kč, od 11. 4. 2016 do 11. 7. 2016 1 876 Kč, od 11. 7. 2016 do 11. 10. 2016 1 876 Kč, od 11. 10. 2016 do 11. 1. 2017 1 877 Kč. Žalobce na pojištění nemovitosti uhradil celkem částku 20 473 Kč. [příjmení] [příjmení] byla z titulu spoluvlastnického práva podílet se na těchto nákladech jednou polovinou, tedy částkou 10 236,50 Kč a tato částka přechází na žalovaného. Soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [titul] bylo zahájeno exekuční řízení sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] proti [jméno] [příjmení] ve věci oprávněného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] pro částku 11 177 Kč. Tento závazek žalobce uhradil a protože plnil bez právního důvodu, vzniklo na straně paní [příjmení] v této výši bezdůvodné obohacení. Žalobce má tedy vůči žalovanému nárok na tuto částku. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovaný uvedl, že tvrzené pohledávky v žalobě nejsou zahrnuty v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 8. 2018, č.j. [číslo jednací], na základě kterého žalovaný jakožto zákonný dědic, nabyl celou pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení] do svého vlastnictví. V rámci dědického řízení žalobce uplatnil pouze pohledávky v celkové výši 6 183 Kč (platby za telefon a energie). Žalovaný popírá uzavření smlouvy o půjčce a nesouhlasí s tím, že by tvrzená půjčka měla být titulem jakéhokoli dluhu, který by na žalovaného měl přejít. Dále žalovaný uvedl, že neuznává závazek zůstavitelky [jméno] [příjmení] ve výši 55 000 Kč z bezdůvodného obohacení, když žalobce měl za zůstavitelku na platbách nájemného uhradit v roce 2015 částku 22 000 Kč, v dubnu 2016 částku 22 000 Kč a v lednu 11 000 Kč. Žalovaný uvedl, že zůstavitelka byla nucena po rozvodu opustit společnou domácnost v domě na adrese [adresa], který je ve vlastnictví třetích osob. Oproti žalobci, který v domě ve [obec] nájem neplatil, byla zůstavitelka nájmem zatížena a i z tohoto důvodu se dostala do finančních potíží. Aktuálně je nemovitost ve [obec] vedena stále ve společném jmění žalobce a zůstavitelky, přičemž po rozvodu byla užívána žalobcem. Na straně zůstavitelky bezdůvodné obohacení nevzniklo. Dále žalovaný uvedl, že právo vyplývající z exekučního příkazu je promlčeno. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení veškerých nároků uplatněných v žalobě z titulu provedených úhrad do února 2016, když žaloba byla podána až v únoru 2019. 3. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný. 4. Podle § 609 věty první OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 5. Podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 643 odst. 1 OZ přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Promlčecí lhůta se okamžikem smrti dlužníka nestaví, avšak pro případ, že k okamžiku právní moci usnesení o potvrzení dědictví byla kratší šesti měsíců, prodlužuje se na dobu šesti měsíců od právní moci usnesení o potvrzení dědictví. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. 6. Žaloba byla podána dne 1. 2. 2019. Všechny nároky do 1. 2. 2016 jsou tak promlčeny. Jedná se o nárok za polovinu půjčky od paní [celé jméno svědkyně] ve výši 700 000 Kč, nárok na nájemné za byt na adrese [adresa], nárok na nájemné za byt na adrese [adresa] za prosinec 2015 ve výši 16 500 Kč, nárok na platbu za odebranou elektřinu v bytě na adrese [adresa], nárok na platbu za odebranou elektřinu v bytě na adrese [adresa], za období od 11. 3. 2015 do 9. 3. 2016 ve výši 2 480,55 Kč, nárok na zaplacení telefonních služeb [právnická osoba] za období od 14. 5. 2014 do 1. 2. 2016, tedy faktu