15 C 312/2020-36 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou domáhal uhrazení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb spojených s dodávkou elektřiny žalovanému. Dle žalobního tvrzení mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny s odběrným místem nacházejícím se na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný smluvní závazek porušil tím, když za období od 10. 4. 2019 do 30. 12. 2019 žalobci neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtovanou spotřebovanou elektřinu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož předmětem plnění je částka nepřevyšující 10.000 Kč, postupoval zdejší soud dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval pouze na základě účastníky předložených listiny. Soud ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] zjistil, že žalovaný s žalobcem uzavřel předmětnou smlouvu dne [datum], v rámci které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa situovaného na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal odebírat elektřinu a hradit její spotřebu. Z mimořádné faktury bylo zjištěno, že žalobce žalovanému vyúčtoval na základě dokladu [číslo] nedoplatek za spotřebovanou elektřinu ve výši 8.884 Kč s datem splatnosti dne 17. 1. 2020. Soud z emailované zprávy ze dne 27. 10. 2020 a z předžalobní výzvy ze dne 27. 10. 2020 zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním samotné žaloby. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobci něčeho plnil. 5. Podle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce je v předmětné věci aktivně legitimován k podání žaloby, rovněž shledal žalobcův nárok důvodným. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 ve spojení s ust. § 2079 odst. 1 o. z. Žalobce prokázal důvodnost svého nároku, tak i její výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, soud proto nároku žalobce zcela vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou svého závazku do prodlení, přiznal soud žalobci rovněž i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb. 10. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a režijní náhrady ve výši 600 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý úkon, přičemž žalobce učinil ve smyslu ust. § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.