15 C 315/2016-367 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou doručenou dne 3. 11. 2016 Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 2 884 302 Kč a měsíční renty ve výši 48 068 Kč a doplatku renty za období od 3. 11. 2016 do právní moci rozsudku, včetně příslušenství. Žalobce uvedl, že dne 3. 12. 2012 ve večerních hodinách byl z důvodu svého nevhodného jednání v baru pod vlivem alkoholu omezen Policií České republiky na osobní svobodě a při následném pobytu na místním oddělení Letná byl bezdůvodně fyzicky napaden příslušníkem Policie České republiky, čímž mu bylo způsobeno vážné zranění kolena, které si vyžaduje dlouhodobou léčbu. Na policejní služebně byl žalobce posazen na lavici na chodbě a jednou rukou byl připoután k lavici. Mezi ním a jedním z policistů probíhal slovní konflikt. V jednu chvíli se žalobce v reakci na provokace policisty postavil i s lavicí připoutanou k ruce, potom se znovu posadil a klidně seděl a levou nohu měl položenou kotníkem na pravém kolenu. Asi po minutě policista zaútočil na žalobce silným kopem do vnitřní strany kolena. V reakci na to se žalobce postavil a chtěl se bránit, policisté ho povalili na zem i s lavicí, ke které byl stále připoutaný. Při tomto zákroku žalobce pocítil prudkou bolest v levém kolenu, nemohl vstát a žádal o odvoz do nemocnice k ošetření kolena. Místo toho byl odvezen na záchytnou stanici, kde si stále stěžoval na bolesti kolena a nemožnost normálně chodit. Koleno mu nikdo neošetřil. Druhý den ráno přivezli policisté žalobce zpět na služebnu, odkud byl záhy propuštěn. Odkulhal na své pracoviště na Ministerstvo vnitra a požádal bezpečnostního ředitele, aby přivolal Generální inspekci bezpečnostních sborů. Pracovníkům GIBS podal žalobce výpověď o tom, jak jej policisté napadli a zranili. Dne 4. 12. 2012 odvezla manželka žalobce na chirurgickou ambulanci ve [ulice] ulici na [obec a číslo], lékařka konstatovala čerstvé závažné poranění levého kolena s diagnózou [diagnóza] [anonymizována čtyři slova] včetně hematomů na obou zápěstích od pout. Klinicky bylo zjištěno přetržení předního zkříženého vazu a poranění postranních vazů, pohmoždění kolena, zřetelné hematomy a akutní nestabilita kloubu. Dne 10. 12. 2012 bylo na ortopedické klinice FN [část obce] potvrzeno komplexní poranění levého kolenního kloubu, popsán otok kloubu, vstřebávající se hematom, omezená hybnost s bolestí v krajních polohách. Magnetická rezonance ze dne 3. 1. 2013 byla se závěrem kompletní ruptura předního zkříženého vazu, distrakce zadního zkříženého vazu, léze laterárního kolaterálního vazu, trhlina gr. III. zadního rohu letarátního menisku, komplexní vícečetná trhlina zadního rohu mediálního menisku v terénu mukoidní degenerace, postkontusní edém kostní dřeně protilehlých laterálních kondylů femuru a tibie, zmnožená nitrokloubní tekutina. Dne 20. 3. 2013 byla žalobci provedena operace – plastika předního zkříženého vazu a po operaci následovala ambulantní rehabilitační léčba s pravidelnými kontrolami až do 16. 4. 2015. Žalobce se nadále potýká s trvajícími zdravotními potížemi v důsledku zranění kolena. Pracovní neschopnost trvala od 4. 12. 2012 do 10. 1. 2014 a žalobce byl ve zkušební době propuštěn z pracovního poměru u žalovaného. Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 30. 9. 2013 rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání žalobce, žalobce se ve zkušební době osvědčil. Trestní oznámení na policisty skončilo opakovaným usnesením GIBS o odložení věci (11. 11. 2013 a dne 18. 12. 2014). Před zraněním žalobce pracoval v oblasti bezpečnosti jako bezpečnostní specialista se zaměřením zejména na fyzickou bezpečnost a ochranu objektů a majetku, což vyžaduje dobrý zdravotní stav a dobrou schopnost pohybu. Tuto práci v důsledku zranění již není schopen vykonávat, není schopen procházet po chráněných objektech, provádět průzkum terénu, není schopen běžné chůze do schodů a ze schodů, pokleknutí si, dřepnutí si. Od zranění do současnosti trpí žalobce průběžnou bolestí kolena, občas velmi intenzívní, má otoky. V důsledku zranění se jeho zdravotní stav zhoršil. Sportovním aktivitám se nemůže věnovat vůbec nebo jen v naprosto minimální míře. Je omezen i společenský a rodinný život žalobce, neboť při jakýchkoliv aktivitách je omezen bolestmi a nemožností plnohodnotného pohybu. Jednání policisty [jméno] [příjmení] představuje nepřiměřený, nezákonný a bezdůvodný zákrok či donucovací prostředek, který způsobil mimořádně závažný zásah do žalobcovy fyzické integrity, do jeho zdraví a do jeho pracovní, soukromé a rodinné sféry. Fyzický útok policisty na žalobce byl aktem orgánu veřejné moci, neboť v době zásahu tento policista byl ve službě a plnil služební úkoly. Za jednání policisty je dána odpovědnost státu za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. nebo dle § 95 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Znaleckým posudkem soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie-traumatologie [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne 12. 2. 2016 bylo bolestné ve smyslu § 2 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ohodnoceno celkem 1 900 body a ztížení společenského uplatnění žalobce bylo ohodnoceno ve smyslu § 3 této vyhlášky celkem 160 body. Celkem jde o 2 060 bodů, které při hodnotě 1 bodu 120 Kč činí celkovou částku odškodnění 247 200 Kč. S ohledem na druh zranění, jeho bolestivost, dobu a náročnost léčení, míru omezení v běžném životě a s přihlédnutím k judikatuře se stanovené ohodnocení její jako nepřiměřeně nízké a neodpovídá závažnosti a povaze újmy i okolnostem jejího způsobení při úmyslném a bezdůvodném útoku příslušníka Policie České republiky. Proto žalobce za ztížení společenského uplatnění a za utrpěné bolesti spojené se zraněním a jeho následnou a dlouhodobou léčbou požaduje částku 800 000 Kč, která je způsobilá kompenzovat vzniklou újmu a škodu na zdraví a porušení práv žalobce. Od dubna 2010 do prosince 2011 žalobce pracoval jako bezpečnostní expert v Českém rozhlasu a za toto období měl čistý příjem 1 009 437 Kč, což průměrně za měsíc činí 48 068 Kč. Žalobci byly vyplácena dávky nemocenského pojištění od prosince 2012 do ledna 2014 v celkové výši 175 331 Kč, což průměrně za měsíc činí 13 150 Kč. Za období pobírání dávek nemocenského pojištění je rozdíl mezi ušlou mzdou a vyplacenými dávkami 34 918 Kč měsíčně, za 13,3 měsíce jde o částku 464 410 Kč. Od ukončení pobírání dávek nemocenského pojištění nemá žalobce žádný příjem, žije z příjmu manželky a z příjmu prodeje bytu. Od ledna 2014 do října 2016 má žalobce ušlý výdělek 48 068 Kč, tedy za období 33,7 měsíce to činí 1 619 892 Kč. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný namítl, že žalobcem vznesený nárok na peněžité plnění za tvrzené poškození zdraví je zčásti promlčen. K žalobcem tvrzenému zranění došlo dne 3. 12. 2012, přičemž v podstatě ihned po tvrzeném napadení žalobce věděl, kdo za údajně vzniklou škodu na jeho zdraví odpovídá (Policie České republiky) a krátce po té se konsolidoval zdravotní stav žalobce, i to, jaká mu vznikla škoda. Žalobce podal žalobu až dne 3. 11. 2016. Totožné je to i u žalobcem uplatněného nároku na náhradu za ztrátu na výdělku, kdy promlčecí doba počítá běžet zásadně od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl o rozdílu svého výdělku dosahovaného před poškozením zdraví a po jeho poškození. 3. S ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení se soud nejprve zabýval tím, zda došlo k promlčení žalobcových nároků. 4. Podle § 32 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Subjektivní promlčecí lhůta je tedy tříletá, objektivní lhůta nebyla stanovena. 5. Zákon č. 82/1998 Sb. obsahuje zvláštní úpravu promlčení práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, týkající se zejména počátku a délky lhůt, a proto použití ustanovení § 106 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (od 1. 1. 2014 § 636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), vylučuje (viz. [spisová značka]). 6. V předmětné věci je projednáván nárok na náhradu škody na zdraví, a proto se uplatní promlčecí lhůta podle § 32 odst. 1 a 2 nebo § 33 zákona č. 82/1998 Sb. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]). Aplikace ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ani obecná úprava občanského zákoníku zahrnující zavinění lze není na místě. 7. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění a za utrpěné bolesti spojené se zraněním a jeho následnou a dlouhodobou léčbou ve výši 800 000 Kč a ušlý výdělek ve výši 2 084 302 Kč