15 C 45/2021-71 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 26. 8. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] a žalovaným dne [datum]. Žalobce, právní zástupce žalobce a žalovaný se k jednání nařízenému na 8. 11. 2021 nedostavili. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání řádně písemně omluvili, o odročení jednání nepožádali. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu jejího platného trvalého pobytu dle výpisu z centrální evidence obyvatel dne 28. 10. 2021, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobce, právního zástupce žalobce a žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce sodu zjistil, že předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit do [datum], a to v celkové výši 14.760 Kč. V případě prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně za každý den prodlení z jistiny. Rovněž bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Podle výpisu z účtu právního předchůdce žalobce [číslo] vedeného u [právnická osoba] žalovaný dne 25. 6. 2018 čerpal úvěr 12.000 Kč. Z Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([číslo] [rok] [číslo]) se podává, že v případě prodlení klienta (žalobce) se splacením úvěru (i jakékoliv jeho části) je žalobce povinen uhradit věřiteli (žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci) závazky popsané ve smlouvě (bod 3.5.), dále je povinen zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených za vyhotovení, resp. zaslání každé upomínky. Žalobce je oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení s platbou o více než čtrnáct dní (bod 6.4. písm. i)). Z upomínky ze dne 25. 8. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce znovu vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 15.220 Kč. Následně upomínkou ze dne 24. 7. 2020 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 20.694 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od 9. 12. 2019 do 24. 7. 2020 ve výši 661,14 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy a Potvrzení o přijetí platby ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav tak, jak je podrobně pospán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 OZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 OZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 OZ zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1% denně z částky, ohledně níže je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce ve smyslu § 2395 a násl. OZ platně uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr do [datum], do tohoto dne však celkovou splatnou částku 14.760 Kč neuhradil, respektive z této částky neuhradil ničeho. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, stejně tak činil žalobce po té, co na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalobci vznik v souladu se smlouvou o úvěru a v souladu s úvěrovými podmínkami nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 5.784 Kč a příslušenství. Jelikož se žalobci podařilo prokázat tvrzení v žalobě, shledal soud žalobu důvodnou a v souladu s výše citovanými ustanoveními žalobci přiznal nárok na zaplacení výše uvedených částek, a to včetně smluvní pokuty, která neodporuje ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný vůči žalobci ocitl s peněžním plněním v prodlení, přísluší žalobci nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2.071 Kč. Tato částka se sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2,5 úkonu právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka – ½ úkon, sepis žaloby), z náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH.