30 C 167/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Tento nárok dle tvrzení strany žalující představuje jistinu ve výši 84 063,75 Kč, kterou byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“) a její příslušenství. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím prostředků dálkové komunikace. Dne [datum] poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 90 000 Kč (dále jen„ úvěr“), na bankovní účet č. [bankovní účet], který za tímto účelem žalovaná uvedla ve smlouvě. Za poskytnutý úvěr byl účtován poplatek ve výši 1 800 Kč, který byl v souladu se smlouvou započten na poskytnutý úvěr. Žalobkyně tedy úvěrovou částku žalované ponížila o výši poplatku za poskytnutí úvěru a na účet žalované zaslala částku 88 200 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 560 Kč měsíčně, první splátka byla splatná dne 8. 5. 2019. Datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo sjednáno vždy k 8. dni v měsíci. Úvěr byl úročen sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 8,49 %. Žalovaná uhradila v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem 13 předepsaných splátek (splátky předepsané za období [číslo] - [číslo]), a to prostřednictvím 12 úhrad v celkové výši 18 480 Kč. Jednotlivé úhrady byly v souladu se smluvními podmínkami započteny na jistinu ve výši 8 792,45 Kč, na úrok ve výši 8 387,55 Kč a na pojistné ve výši 1 300 Kč. Během trvání úvěrového vztahu se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, a to již od 14. splátky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 9. 2020 a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně a po zesplatnění již neuhradila žádnou splátku. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby pohledávku za žalovanou ve výši 84 063,75 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 81 207,55 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 556,20 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 300 Kč. Neuhrazená jistina ve výši 81 207,55 Kč představuje částku poskytnutého úvěru 90 000 Kč poníženou o úhrady žalované (resp. o ty části splátek, které byly v souladu se smlouvou započteny na jistinu, tedy o částku 8 792,45 Kč). Žalobkyně dále požadovala příslušenství v podobě úroku ve výši 8,49 % ročně a zákonného úroku z prodlení od 25. 9. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění) do zaplacení. Vzhledem k tomu, že šlo o úvěr spotřebitelský, žalobkyně posuzovala řádně úvěruschopnost žalované, přičemž žalovaná prokázala při žádosti o úvěr svou totožnost a své majetkové poměry, tak, že celkový měsíční příjem žalované činil 29 000 Kč a celkové náklady 25 000 Kč, přičemž měsíční splátka úvěru činila toliko 1 560 Kč měsíčně, žalovaná dále předložila při žádosti o úvěr výpis ze svého běžného účtu za období posledních tří měsíců před poskytnutím úvěru, z něhož vyplynulo, že měsíční čistý příjem žalované za rozhodné období odpovídal jejím tvrzení v žádosti o úvěr. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč Smlouvou byla sjednána roční úroková sazba 8,49 %, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč a pojistné v měsíční výši 100 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách ve výši 1 560 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 8. 5. 2019 a datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo sjednáno vždy k 8. dni v měsíci (smlouva o hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum], včetně úvěrových podmínek, standardních informací o úvěru a výpisu z účtu žalobkyně). Žalovaná uhradila v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem 13 předepsaných splátek (splátky předepsané za období [číslo] - [číslo]), a to prostřednictvím 12 úhrad v celkové výši 18 480 Kč (splátkový kalendář). Následně již neuhradila ničeho, pročež žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého zbývajícího dluhu ve výši 84 063,75 Kč sestávajícího z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 81 207,55 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 556,20 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 300 Kč (stav půjčky # [číslo], výzva před zesplatněním ze dne 11. 8. 2020, oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 24. 9. 2020). Žalobkyně při poskytnutí úvěru řádně posoudila úvěryschopnost žalované (tabulka příjmů a výdajů, kopie občanského a řidičského průkazu, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 a výpis s účtu žalobkyně za rozhodné období posledních tří měsíců před poskytnutím úvěru). Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byl vyzvána předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka ze dne 4. 12. 2020, včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který čerpala, avšak jej řádně a včas nesplatila ve lhůtě splatnosti, která nastala dne 24. 9. 2020. Žalovaná uhradila toliko částku 18 480 Kč a nadále je povinna zaplatit žalobkyni na svůj dluh částku 84 063,75 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 81 207,55 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 556,20 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 300 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná úvěr včetně všech souvisejících plateb a poplatků, které byly sjednány, neuhradila ani po výzvě k plnění, je povinna uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně sjednaného smluvního úroku a úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 787 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 363 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 063,75 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč. 8. O povinnosti ža