30 C 363/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka] s tím, že se bude jednat o finanční prostředky poskytnuté žalobkyni podle smlouvy o úvěru, kterou uzavřela se spol. [právnická osoba] dodatkem [číslo] rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit rovněž úrok odpovídající uzavřenému dodatku se spol. [právnická osoba] Žalovaný uhradil celkem částku [částka], pročež jej žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dluhu. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] následně učinila částečné zpětvzetí žaloby, a to co do jistiny [částka], kterou žalovaný po podání žaloby dne [datum] uhradil. Nadále tak žalobkyně požaduje příslušenstvím představované smluvním úrokem ode dne [datum] do úhrady jistiny, tj. do dne [datum]. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce (zápůjčka) ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně zapůjčila žalovanému částku [částka] s tím, že za účelem zajištění prostředků pro realizaci této zápůjčky uzavřela smlouvu o úvěru, resp. dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] se spol. [právnická osoba], [IČO], který je nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce. Podle čl. III. smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal zaplatit za zápůjčku odměnu, odpovídající smlouvě o úvěru uzavření ze spol. [právnická osoba] vyčíslených ke dni [datum]. Podle čl. IV. smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal splácet zápůjčku tak, aby byl uhrazen úvěru ke dni [datum]. Podle dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] byl žalobkyni poskytnut úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou 5,9 % ročně. Ze splátkového kalendáře ze dne [datum], vystaveného spol. [právnická osoba], se podává, že splátky úvěru byly žalobkyní ve výši [částka] pravidelně hrazeny až do [datum]. Z výpisu transakcí ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému finanční prostředky (zápůjčku) ve výši [částka], přičemž žalovaný zaplatil toliko [částka] (11x [částka]). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu a obálky, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši 5,9 % ročně z dlužné částky. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů. 6. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Žalobkyně před prvním jednáním, resp. před rozhodnutím soudu vzala žalobu částečně zpět co do požadovaného nároku zaplacení částky [částka], a proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 8. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že se žalovaným platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splatit do [datum], a to spolu s úrokem ve výši 5,9 % ročně, vyplývajícího se smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně uzavřela se spol. [právnická osoba] za účelem zajištění finančních prostředků zápůjčky. Žalovaný však uhradil toliko [částka] a následně již do podání žaloby ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, požadovala žalobkyně sjednaný smluvní úrok ode dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky, tj. od [datum]. Protože žalovaný až dne [datum] dlužnou jistinu žalobkyni uhradil, žalobkyně vyčíslila sjednaný úrok ve výši 5,9 % ročně z dlužné částky do dne úhrady ([datum]) ve výši [částka]. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení sjednaného smluvního úroku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, neboť k částečnému zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby došlo na základě chování žalovaného po podání žaloby, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal náhradu za písemné podání ze dne [datum], kterým žalobkyně toliko výslovně udělila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť jej neshledal jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 11 a. t.