8 C 437/2020-39 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 27. 3. 2018 a dne 29. 3. 2018 nastoupil do dopravního prostředku na linkách právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] podnik města Hradec Králové, a.s., přičemž žalovaný se na výzvu pověřené osoby neprokázal ani v jednom případě platným jízdním dokladem, v důsledku čehož žalovaný porušil smluvní povinnosti cestujícího a vznikla mu povinnost uhradit jízdné ve výši 2x 20 Kč spolu se smluvní pokutou v částce 2x 1.500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace mající na území České republiky bydliště, zabýval se soud otázkou své pravomoci věc projednat a rozhodnout a rovněž i rozhodným právem. Soud postupoval podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,ZMPS“), a zkoumal otázku pravomoci českých soudů s ohledem na obsah Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, v České republice vyhlášené pod č. 95/1983 Sb. Jelikož ohledně pravomoci ve smluvních závazcích a rozhodném právu smlouva nepojednává, aplikoval soud čl. 6 ZMPS, dle nějž pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Žalovaný má na území České republiky, a to konkrétně v obvodu Prahy 7, bydliště, a proto je dána pravomoc českého soudu k projednání a rozhodnutí věci. Ve vztahu k rozhodnému právu soud vycházel z čl. 87 odst. 1 ZMPS, neboť došlo k uzavření smlouvy o přepravě na území České republiky, a tato nejúžeji souvisí s právem státu České republiky, pročež soud uzavřel, že na danou problematiku se aplikuje český právní řád. 1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, pročež zdejší soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] podnik města Hradec Králové, a.s., jako cedentem a společností [právnická osoba], [IČO], jako cesionářem, zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na současného žalobce. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] z hlášení o porušení smluvních přepravních podmínek [číslo] zjistil, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným předchůdcem žalobce, a to dne 29. 3. 2018 v 8:53 hod. linkou [číslo]. Ze zápisu [číslo] z hlášení o porušení smluvních přepravních podmínek [číslo] soud zjistil, že se žalovaný dne 27. 3. 2018 v 7:05 hod. přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaný předchůdce žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobce na současného žalobce. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Soud z předžalobní upomínky datované dne 2. 4. 2019, včetně dodejky, zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzván k plnění před podáním žaloby. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil. 5. Soud má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“). 6. Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud má za prokázané, že na žalobce přešla všechna práva ze smlouvy o postoupení pohledávky, z čehož vyplývá, že žalobce je aktivně legitimován v předmětném sporu. 7. Podle ust. § 2550 o. z. se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle ust. § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 111/1994 Sb.“), řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna dle cit. ustanovení uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle odst. 2 je cestující je povinen: a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. 9. Podle ust. § 18b zákona č. 111/1994 Sb. podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif. 10. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, soud shledal nárok žalobce důvodným. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitl se tak se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 13. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.