8 C 91/2021 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka] za období od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019, tj. v rozsahu 107 dní, jehož vlastníkem je žalovaný. Žalovaný je povinen platit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen,, zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný byl vyzván žalobcem k zaplacení shora uvedeného příspěvku, avšak žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předně soud posuzoval svou pravomoc k projednání a rozhodnutí ve věci samé a rovněž i otázku rozhodného práva hmotného, s ohledem na mezinárodní prvek, neboť žalovaný je irským státním příslušníkem a na území České republiky má v současně době povolen trvalý pobyt za účelem: ostatní. Vzhledem k tomu, že jak žalobce mající sídlo v České republice, tak i žalovaný, jsou členy Evropské unie, použije se na právní vztah týkající se mezinárodní příslušnosti soudu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen,,Brusel I bis“). Podle čl. 4 odst. 1 Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky (lex fori). Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště, čímž je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. 5. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), mají-li však osoba, vůči níž je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Jelikož jak žalovaný, tak žalobce měli bydliště na území České republiky v okamžiku vzniku škody, je proto rozhodným právem hmotným pro danou problematiku právo České republiky. 6. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce [číslo] ze dne 12. 2. 2020 zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 6.955 Kč v souvislosti s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 za období od 14. 2. 2019 do 31. 5. 2019, tj. 107 dní při denní sazbě 65 Kč, a částky 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním této pohledávky. V rámci této výzvy byla žalovanému poskytnuta lhůta v délce 30 dnů k zaplacení dlužné částky. První upomínkou ze dne 11. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku, jež byla žalovaným zaslána pod podacím číslem [číslo]. Upomínkou druhou v pořadí ze dne 23. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, která byla žalovanému zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem zásilky [číslo] [částka]. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 8. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, jež byla zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem zásilky [číslo]. 7. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle ust. 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen,,osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle ust. § 1 odst. 2 cit. zákona. Podle odst. 2 cit. ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 5 cit. ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 7 cit. ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáty o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen,,Vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro tuzemské motorové vozidlo podle ust. § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. částku 65 Kč. Podle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., činí 300 Kč. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že žalobci náleží mu příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené povinné ručení po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Žalovaný v daném období byl vlastníkem motorového vozidla [registrační značka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost v daném období, tj. motorové vozidlo provozované žalovaným nemělo uhrazené povinné ručení, vznikl žalobci oprávněně nárok na zaplacení příspěvku ve výši 6.955 Kč (107 dní x 65 Kč). Rovněž na základě žalobcem prokázaných skutečností byla žalobci soudem přiznána částka ve výši 300 Kč ve smyslu ust. § 2a Vyhlášky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se svým závazkem, soud přiznal žalobci i zákonný úrok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku. 11. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto jí náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.