10 C 151/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jel dne 29. 8. 2019 hromadnou dopravou (vlakem č. 690) mezi stanicemi Kralupy nad Vltavou a Hněvice, při kontrole se neprokázal platnou jízdenkou a neuhradil ani dodatečně jízdné (53 Kč) a přirážku k jízdnému (1 000 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši ode dne následujícího po dni kontroly, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky. Předmětnou pohledávku postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ta následně na žalobkyni. Přestože byl žalovaný vyzvána k úhradě předmětné částky, dosud ničeho nezaplatila. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 29. 8. 2019, oznámení o závadách ze dne 29. 8. 2019, Tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek č. 57941/2015 ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy, smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy, a předžalobní upomínka ze dne 20. 3. 2020, včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole (potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách) soud zjistil, že žalovaný cestoval dne 29. 8. 2019 hromadnou dopravou (vlakem č. 690) mezi stanicemi Kralupy nad Vltavou a Hněvice bez platné jízdenky a ani k výzvě průvodčího (pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně) pohledávku na místě neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a poté na žalobkyni. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil, ačkoli byl vyzván předžalobní upomínkou. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a § 37 odst. 2, 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v účinném znění, § 3 a § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční přepravu, v účinném znění, a Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Nárok na přirážku k jízdnému, která má charakter smluvní pokuty (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. [ústavní nález]), vyplývá z Ceníku 6 písm. A. položky 1 Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Veškeré uvedené nároky byly postoupeny na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 053 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje návrhy ve skutkově i právně obdobných věcech (např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a mnoho dalších), přičemž peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.