10 C 152/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 560 281,28 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, jejíž součástí byl i ceník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podle které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 588 302 Kč, a to za účelem konsolidace úvěrů žalované u žalobkyně v celkové výši 428 302 Kč, přičemž zbývající částka ve výši 160 000 Kč byla poskytnuta na úvěrový účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatil ve 120 měsíčních splátkách ve výši 6 858 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, a to formou inkasa ze splátkového účtu, na němž byla žalovaná povinna udržovat dostatečný disponibilní zůstatek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 6,9 % p. a. se sjednanou kapitalizací úroku. Dále se žalovaná zavázala uhradit poplatky dle smlouvy a ceníku. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dvou splátek, žalobkyně v souladu se svým ujednaným právem prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 3. 3. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná dluh i přes výzvu nesplnila. Její dluh ke dni podání žaloby činí 560 281,28 Kč (jistina + poplatky) a 24 551,80 Kč na kapitalizovaném úroku a 29 355,75 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala rovněž smluvní úrok ve výši 6,9 % ročně z částky 559 381,28 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 560 281,28 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 588 302 Kč na úvěrovém účtu [bankovní účet], a to v rozsahu 428 302 Kč za účelem sloučení předchozích úvěrů. Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“) a [právnická osoba] (dále jen„ ceník“). Úrok byl mezi stranami sjednán v sazbě 6,9 % p. a. s tím, že byla sjednána kapitalizace úroku k poslednímu dni příslušeného kalendářního měsíce, jakož i ke dni případného zesplatnění úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatil ve 120 měsíčních splátkách ve výši 6 858 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje 20. 8. 2018, a to formou inkasa ze splátkového účtu č. [bankovní účet], na němž byla žalovaná povinna udržovat dostatečný disponibilní zůstatek. Dále se žalovaná zavázala uhradit cenu za vedení splátkového účtu, za zřízení a provádění inkasa a další poplatky dle ceníku. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně prohlásit úvěr za splatný mj. dostane-li se žalovaná do prodlení se splacením jedné splátky delším tří měsíců či do prodlení se splacením více než dvou splátek (úvěrová smlouva ze dne [datum], VOP, ceník). Žalovaná se poprvé dostala do prodlení s úhradou splátky splatné 20. 9. 2018 a následně se dostávala s úhradou splátek do prodlení opakovaně. Od 20. 11. 2020 již nebylo žalovanou uhrazeno na úvěr ničeho (výpisy z účtu, tabulka historie úvěru). Dopisem ze dne 30. 1. 2021 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu 21 314 Kč s tím, že v případě neuhrazení této částky bude přistoupeno k zesplatnění úvěru (výzva k úhradě z 30. 1. 2021). Dopisem ze dne 3. 3. 2021 prohlásila žalobkyně úvěr žalované za splatný v celé doposud nesplacené výši 560 282 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu z 3. 3. 2021). Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu (předžalobní upomínka ze dne 19. 10. 2021 včetně poštovního podacího archu). 5. Po právní stránce se vztah mezi účastníky řídí jednak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), zejména ustanoveními podle § 2395 a násl. o. z. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že nárok žalobkyně na uhrazení částky ve výši 560 281,28 Kč s příslušenstvím je důvodný. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které měla žalovaná uhradit ve splátkách částku 588 302 Kč, kterou od žalobkyně obdržela. Protože žalovaná sjednané splátky neplatila řádně a včas, porušila své závazky plynoucí ze smlouvy. Žalobkyně tedy využila svého práva a odstoupila od smlouvy, čímž dlužnou částku zesplatnila (čl. 8 smlouvy o úvěru). Žalobkyni tak vznikl nárok na vyrovnání dlužné jistiny (včetně poplatků) ve výši 560 281,28 Kč. Protože žalovaná v den splatnosti nezaplatila žalovanou částku, octnula se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobkyni přiznal úrok sjednaný ve smlouvě o úvěru ve výši 6,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 906,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 412 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 560 281,28 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 640 Kč ve výši 6 854,40 Kč. 8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.