10 C 256/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovanému vznikl závazek vůči žalobkyni z důvodu převozu sanitním vozem na záchytnou zdravotní stanici dne [datum]. Žalovanému byl převoz řádně vyúčtován fakturou [číslo] se splatností do 25. 1. 2019. Žalovaný však ničeho nezaplatil, a to ani poté, co jej žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (smlouva o poskytování zdravotní péče za úhradu, příkaz ke zdravotnímu transportu ze dne [datum], faktura [číslo] účet za dopravu, včetně doručenky, ceník převozu sanitním vozem, upomínka ze dne 27. 8. 2020, včetně dodejky, předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2021 a 5. 7. 2021, včetně dodejek) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalobkyně zajistil převoz žalovaného sanitním vozem na záchytnou stanici. Tento převoz není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, a proto žalobkyně vystavila účet podle platného ceníku ve výši 2 650 Kč a žalovanému tuto částku vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 11. 1. 2019, se splatností do 25. 1. 2019. Transport žalovaného na záchytnou stanici záchrannou službou přitom byl uskutečněn na základě příkazu ke zdravotnímu transportu. Bylo tak učiněno platně, neboť žalovaný jako cizí občan uzavřel se žalobkyní smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu. Žalovaný cenu převozu nezaplatil, ačkoliv jej žalobkyně opakovaně upomínala, naposledy předžalobními upomínkami ze dne 3. 2. 2021 a 5. 7. 2021. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, podle kterého je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Vzhledem k platně uzavřené smlouvě o poskytování zdravotní péče byly zdravotní služby, včetně převozu sanitním vozem (viz čl. II. bodu 1) smlouvy) poskytnuty žalovanému s jeho souhlasem. Jelikož žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představovaná 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění, hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 7. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.