10 C 289/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jel dne 1. 7. 2021 pražskou hromadnou dopravou (tramvají - linkou 14), při kontrole se neprokázal platnou jízdenkou a k výzvě revizora na místě a ani dodatečně neuhradil jízdné (24 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši ode dne následujícího po dni kontroly, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalobkyně podala žalobu dne 4. 10. 2021 a následně podáním ze dne 6. 10. 2021 ji vzala částečně zpět co do zaplacení jistiny ve výši 1 524 Kč, neboť žalovaný tuto částku dne 5. 10. 2021 (po podání žaloby) žalobkyni zaplatil. Řízení tak bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 10. 2021 [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 22. 11. 2021, částečně zastaveno co do zaplacení jistiny ve výši 1 524 Kč podle částečného zpětvzetí žaloby, přičemž žalobkyně nadále nárokuje zaplacení úroku z prodlení, který požadovala do zaplacení, jež se stalo dne 5. 10. 2021, a náhradu nákladů řízení. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (zápis o přepravní kontrole, předžalobní výzva včetně doručenky, Smluvní přepravní podmínky PID 14. 12. 2008, Tarif PID 1. 2. 2016, částečné zpětvzetí žaloby) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný cestoval dne 1. 7. 2021 pražskou hromadnou dopravou (tramvají - linkou 14) bez platné jízdenky a ani k výzvě revizora (pracovníka žalobkyně) pohledávku na místě neuhradil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by celou pohledávku již zaplatil, když toliko dne 5. 10. 2021 uhradil po podání žaloby jistinu ve výši 1 524 Kč. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a § 37 odst. 2, 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v účinném znění, § 3 a § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční přepravu, v účinném znění, a Smluvních přepravních podmínky Pražské integrované dopravy (čl. 9 odst. 4). 6. Nárok na přirážku k jízdnému, která má charakter smluvní pokuty (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. [ústavní nález]), vyplývá z čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek. 7. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne prodlení žalovaného do zaplacení jistiny dluhu, tj. do 5. 10. 2021. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l o. s. ř., a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek (400 Kč), mimosmluvní odměna právního zástupce podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), za 3 úkony právní služby do podání žaloby včetně po 200 Kč (§ 14b odst. 1 AT - převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů za každý z těchto úkonů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 AT) a dále za úkon právní služby po podání žaloby za 1 000 Kč (částečné zpěvzetí žaloby pro chování žalovaného po poddání žaloby), včetně paušální náhrady hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 3 AT) a náhrada za DPH 21 % ve výši 462 Kč (§ 137 odst. 2 o. s. ř.) O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.